Nelze ho ale podat na zahnání žízně tomu, kdo přišel vypocený ze squashe. Základním rysem tohoto piva je totiž sila a sytost. Pokud si nějaké pivo zaslouží označení tekutý chléb, je to právě trappista, i když je hebký a svou sílu skrývá pod rouškou jemnosti. Pravý Jidáš v rouše beránčím.
Přirovnání s biblí je na místě. Trappistická piva jsou totiž jen ta piva, která se vaří na klášterní půdě šesti trappistických klášterů: klášter svatého Benedikta v Achelu 30 km jižně od nizozemského Eidhovenu, klášter Panny Marie Scourmont u městečka Chimay u francouzských hranic, Orval z roku 1070 v zapadlém údolí v Ardenách, klášter Saint-Rémy z 1230 u Rochefortu, Westmalle severně od Antverp a Westvleteren v západních Flandrech.
Co dalšího musí piva splňovat, aby mohla nést tajemné označení trappistická? Pivo se musí vyrábět v areálu kláštera, výroba musí probíhat za účasti nebo alespoň za přímého dozoru mnichů a zisk z prodeje má jít z větší části na charitu a pomoc potřebným.
Jedině při splnění těchto podmínek může láhev zdobit ochranná známka Authentic Trappist Product.
Trappisté se v 17. století oddělili od cisterciáků jako řád s přísnou řeholí, ukládající svým členům pracovitost, skromnost a mlčenlivost. Zlí jazykové tvrdí, že jednou z mála možností volné komunikace bylo prý vaření piva, a proto se mu mniši začali věnovat.
 |
Článek vznikl ve spolupráci s časopisem BarLife |
Co charakterizuje jejich piva kromě síly? Jsou kvasnicovými pivy, která se vyznačují zakalením, popř. usazeninou na dně. První fermentace probíhá formou svrchního kvašení při poměrně vysokých teplotách (20°-25°) a kvasinky se usazují na povrchu (u českých piv převažuje spodní kvašení při 6°-12°, po jehož konci kvasinky sednou na dno).
Těsně před stočením do lahví jsou do piva přidány další živé kvasinky a pivo znovu zraje v lahvích. Díky dalším přísadám jsou někteří trappisté hodně tmaví a téměř neprůsvitní.
Ušlechtilý lahváč
Nejstarší Chimay, vyráběný od roku 1862, je Red cap (podle červeného uzávěru). Má 7% (nikoliv stupňů) alkoholu a měl by se vypít do jednoho roku. Nejmladší Bílá čepička je nejsvětlejší, má 8% alkoholu a vysoký podíl chmele, proto nejvíce odpovídá tomu, co si Čech představuje pod slovem pivo.
Na vrcholu pyramidy září Blue cap. Toto původně vánoční pivo je dnes nejoblíbenějším druhem Chimay. Správně by se nemělo pít dříve než za dva roky po lahvování, díky vysokému obsahu cukru a 9% alkoholu vydrží velmi dlouho.
Kdo má výjimečně pevnou vůli a dokáže nechat sedmičkovou láhev, uzavřenou korkem, v chladu a temnu klidně zrát, po 20 – 25 letech získá lahodný vintage s menším obsahem velmi jemně rozptýleného CO2, za který hosté rádi zaplatí pro vás sympatickou sumičku.
Blue cap se prodává i v exklusivní šampaňské lahvi o obsahu 1,5 litrů a vrcholem je třílitrové Magnum. A to už je pořádný lahváč!
Zdrženlivé pivo
I tak je možno charakterizovat Trappistes Rochefort, pivo z kláštera St. Rémy. Rochefortské číslo deset je ve skutečnosti silné jako víno, má 11,3% alkoholu a nemá se pít dříve než po deseti týdnech od lahvování.
Další čísla nám vyrazila dech – podle české tradice se jedná o čtyřiadvacítku, které mniši dávají záruku 5 let!
Nejméně piva vyrábí Westvleteren. Klášter své pivo v době naší návštěvy nedistribuoval a zájemci si museli zatelefonovat a vyslechnout záznamník s informacemi, kdy a které pivo se bude právě prodávat.
Pivo s legendou
Vhodná historka nebo pověst dokáže zatraktivnit nápoj. Dobří vypravěči proto vsadí na Orval, pivo opředené legendami a nepřímo spojené s českým královstvím. V klášteře Orval je totiž pohřben Lucemburský vévoda Václav, bratr českého krále a císaře Karla IV.
Do tisíc let starého, klášterního pramene prý jakési princezně spadl prsten, který jí vrátila ryba, jež vyplavala z pramene s prstenem v tlamě. Proto má dnes Orval ve znaku rybu.
V Orvalu se vyrábí pouze jediný svérázný druh nepříliš silného, světlého piva (6,2% alkoholu), které prochází trojí fermentací. Po pomalé, první, šestidenní fermentaci se do mladého piva přidají divoké nešlechtěné kvasinky a suchý chmel v pytlích, který se louhuje stejně jako čaj.
Toto chmelení za studena je vzácný, málo používaný proces. Před třetím, posledním zráním v lahvích se přidá třetí várka kvasinek a speciálně zpracovaný kandovaný cukr.
Energický, 42-letý orvalský opat vysvětluje: "Pomalu nakloňte láhev a dvě třetiny jejího obsahu nalijte do sklenice a vypijte pro radost a chuť. Usazený kalný zbytek dolijte na podruhé a vypijte pro zdraví, obsahuje totiž vysoké procento B vitamínů."
