"Vařením piva klasickou metodou se odlišujeme od velkých pivovarů. Vyžaduje to však spoustu místa na nádoby a sklepy, kde pivo jeden až dva měsíce zraje," říká svijanský sládek Petr Menšík. Ve Svijanech loni uvařili 385 tisíc hektolitrů piva. "Nárůst šedesáti tisíc hektolitrů představuje tak jeden malý pivovar," podotýká sládek.
I letos bude pivovar pokračovat tak jako v předchozích letech v rozšiřování spilek a sklepů. Rekonstrukce čeká linku na stáčení piva do sudů, jejíž výkon má být dvojnásobný, a čistírnu odpadních vod, která by nárůstu přestala postačovat.
"Musíme i tak trochu šetřit místem, takže provozy, které s vařením piva přímo nesouvisí, jsme museli přesunout mimo areál," uvedl Menšík. Rozšiřující se sklepy a spilky tak "za plot" vystrnadily sklad lahví či pivovarskou prodejnu.
Kromě tradiční desítky a jedenáctky vaří ve Svijanech řadu speciálů. Tak třeba patnáctistupňový Baron získal v kategorii světlý speciál táborskou Zlatou pivní pečeť 2010.
Úspěch na této odborné degustaci měl i nealkoholický Vozka a svrchně kvašený Weizenbier. Jen za loňský rok nasbíral pivovar téměř dvacet ocenění. "Všechny ceny, které jsme v průběhu posledních let získali, jsou pro nás obrovskou ctí a důkazem, že naše tradiční výrobní postupy jsou i v dnešní době smysluplné," říká Roman Havlík, generální ředitel pivovaru Svijany.
Tradiční postupy jsou energeticky, lidsky i prostorově náročné. Proto od nich velké nadnárodní koncerny upustili. "V těchto pivovarech jsou tradiční snad jen suroviny. Místo kvašení v kádích a sklepích používají tanky a pivo je za týden až dva hotové," říká sládek. I sládkové jsou ve velkých pivovarech vlastně minulostí. "Stačí jim technolog s několika programátory. Proto už neexistují pivovarská učiliště," dodal Menšík.