Celoroční klání, které pořádá mezi svými lidmi pětice pivovarů ze skupiny Plzeňský Prazdroj, vyhráli devětadvacetiletá Plzeňanka Eva Melicharová a o dva roky mladší Martin Gajdáček z Nošovic.
Přes svoje mádí patří tak už oba k degustátorské špičce v tuzemsku. Sympatická tmavovláska navíc ve včerejší degustaci, poslední v tomto ročníku, hájila i čest domácího pivovaru, tedy Prazdroje.
"Tatínek dělá v pivovaru, i když v nepivním technickém oboru. A já už od studií chodila do Prazdroje na brigády. Takže nebylo nic zvláštního, že jsem po vysoké škole nastoupila jako mikrobioložka právě do plzeňského pivovaru, kde teď dělám technologa přes kvašení," říká Eva Melicharová.
A tam záhy objevili její talent v poznávání chutí a vůní. Když se totiž zúčastnila takzvaného trojúhelníkového testu, kde se rozlišují jednotlivé druhy piv, poprvé byla třetí nejúspěšnější a rok nato už první. Jenže práce degustátora je úplně o něčem jiném, než jen rozlišovat piva od sebe - musí znát a pamatovat si desítky vůní a chutí, musí je umět pojmenovat a stanovit, nakolik mok odpovídá ideálnímu složení, které má každá značka podle řady různých a přesně stanovených údajů mít.
"Zapotřebí je samozřejmě trénink. Ten spočívá třeba v tom, že ochutnáváme pivo, do kterého je přidaná určitá látka, třeba estery, které voní například po ovoci. A postupně se snižuje koncentrace takové látky. Tím se učíme rozeznávat chutě a vůně i v nepatrném množství," vysvětluje Eva Melicharová.
Ta přiznává, že pivem jejího srdce je klasické pivo českého typu. "Třeba Pilsner Urquell, v tomhle jsem konzervativní. Ale obecně platí: pokud je pivo dobré, pak by po doušku, po ochutnání, mělo vybízet k dalšímu napití," dává recept na to, jak poznat dobré pivo.
A co linie, kvůli které některé ženy pivo nepijí? "V normálním životě a v rozumném množství neškodí. A při degustacích sice ochutnáváme třeba dvacet vzorků za dopoledne, ale to je jen o jednotlivých locích," usmívá se Eva Melicharová a její štíhlá postava tvrzení jen dokládá.
