Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Plán cesty do EU: zvýšit daně

  22:19aktualizováno  22:19
Pokud by Českou republiku vedla do EU Zemanova vláda a mohla sama rozhodnout o daních, pak by lidé a firmy během příštích tří let zaplatili státu o 150 miliard korun více. Což je, přepočteno na jednoho občana, ročně pět tisíc korun na hlavu. Záměr zvýšit daně je jedním z bodů předvstupního hospodářského programu, který posílá dnes vláda do Bruselu, sídla EU. Nezbytné kroky, související s povinnostmi převzít evropské předpisy, se přitom na plánovaném zvýšení daní podílejí jen zčásti. "Účelem materiálu není jen zmapovat pohyby daní dané právem Evropského společenství.

Je to širší pohled na hospodářskou politiku," uvedl spoluautor pasáže o daních Ladislav Minčič z ministerstva financí.

Více peněz by vláda chtěla vybrat hlavně na dani z přidané hodnoty. Tato daň podle vládních představ stoupne u potravin a služeb na dvojnásobek (z pěti na deset procent), což by například u nákupu za stokorunu znamenalo jeho prodražení na 105 korun. Navíc by některé položky, z nichž se dnes odvádí nižší DPH, spadly do kategorie vyšší (z pětiprocentní do dvaadvacetiprocentní, později dvacetiprocentní), například telefonní služby nebo stavební práce.

Druhým nejdůležitějším pramenem dodatečných vládních příjmů má být zvýšení spotřebních daní.

Plány odeslané do Bruselu ovšem nejsou nijak závazné, navíc změny daní by vláda musela prosadit v parlamentu. To se jí patrně podaří jen v těch oblastech, kde růst daní vyžadují evropské směrnice. Pravice totiž podstatnější růst daní odmítá.

Razantní zvýšení daní tak, jak je vláda navrhuje, by navíc podle expertů České národní banky utlumilo v příštích letech ekonomický růst a zvýšilo inflaci.

 

VÍCE DANÍ MŮŽE DUSIT RŮST

Kdyby lidé a firmy měli během příštích tří let státu odvést kromě stávajících daní ještě dalších 150 miliard korun, jak vláda navrhuje, zvýšily by se podle expertů ceny a snížil ekonomický růst. "Při tak výrazném zvýšení daní by inflace byla patrně o několik procentních bodů vyšší a asi bychom měli očekávat i dopady do výkonu ekonomiky," varoval člen bankovní rady České národní banky Pavel Štěpánek.

Důsledkem plánu na výrazné zvýšení daní, který současná vláda zahrnula do své ekonomické strategie předkládané Evropské komisi, by mohly být potíže firem a zhoršení životní úrovně.

Zvyšováním daní sleduje vláda dva cíle: vyhovět daňovým normám Evropské unie, ale také přispět k "fiskální konsolidaci" - jinými slovy doplnit do státního rozpočtu chybějící peníze a omezit růst státního dluhu. Opozice chce naopak léčit rozpočet šetřením na výdajích, což minulý měsíc doporučila Česku i Světová banka. Rady banky podporuje i Evropská komise.

Více peněz chce vláda vybrat hlavně změnami daně z přidané hodnoty. Jen na DPH chce vybrat navíc přes sto miliard korun, a to ve dvou krocích: - snížením normální sazby z 22 na 20 procent, ale zdvojnásobením snížené sazby, která se vztahuje například na potraviny a na většinu služeb. V cenách těchto položek je nyní započítána daň ve výši pěti procent. Její zvýšení na deset procent by znamenalo, že za stejný nákup by se místo stokoruny platilo 105 korun. Tyto změny však unie nevyžaduje.

- přesunem některých položek do vyšší, dvaadvacetiprocentní (a později dvacetiprocentní) sazby.

Tento přesun je na rozdíl od prvního kroku podmínkou Evropské unie, jejíž směrnice stanoví, které položky lze zařadit do snížené sazby. Česká republika musí podle těchto pravidel více zdanit telefonní služby, stavební práce a dodávky tepla.

Obavy z plánu vlády mají i analytici v soukromé sféře. "Vláda zapomněla dopady vyšších daní zohlednit. Na jiné stránce stejného dokumentu tvrdí, že růst ekonomiky se bude dále zvyšovat.

Obojí ale není možné," míní ekonom Patria Finance Ondřej Schneider.

Vláda slibuje Bruselu zrychlení růstu hrubého domácího produktu na 3,2 procenta v roce 2002 a o dva roky později na 3,7 procenta. Podle Štěpánka by však zvýšení daní srazilo tempo růstu ekonomiky o jedno až dvě procenta. "Růst by sice nebyl záporný, ale ekonomika by měla blízko ke stagnaci," uvedl Štěpánek.

U stavebnictví a dodávek tepla se čeští vyjednavači pokoušejí získat daňové výjimky. "Definitivní výsledek jednání, a tedy i rozsah daňových změn bude znám až po uzavření kapitoly, tedy nejspíš v druhé polovině letošního roku," uvedl daňový expert ministerstva financí Ladislav Minčič. U telefonních služeb však vyjednavači podle dostupných informací na sjednání přechodného období rezignovali.

Převzetí evropských norem se promítne i ve zvýšení spotřebních daní. Například u daní z cigaret se česká strana snaží dojednat mírnější režim kvůli obavám, že zdanění podle evropských měřítek by přineslo podstatné zdražení legálně dovážených cigaret a otevřelo prostor pro pašeráky.

Vládou navrhované vyšší zatížení u ostatních druhů daní již s evropskými směrnicemi nesouvisí. Pokud sociální demokracie navrhne tyto další kroky v parlamentu, bude mít patrně malou šanci.

"Jestliže je potřeba někde zvyšovat daně kvůli Evropské unii, pak budeme prosazovat, aby se jinde daně snížily. Zvyšování celkového daňového zatížení je pro nás nepřijatelné," říká zástupce ODS v rozpočtovém výboru parlamentu Martin Kocourek.

 

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

V Horních Chrášťanech na Prachaticku otevřeli minipivovar. Vaří hlavně ležáky,...
Výletníky už tolik netáhnou hrady, zamíří raději do místního pivovaru

V Česku se objevil nový turistický hit. S tím, jak se v zemi neustále zvyšuje počet malých pivovarů, rychle roste i jejich obliba coby hlavního cíle výletu....  celý článek

Učitelka, ilustrační foto
Učitelé by si mohli přilepšit o 15 procent, přidání podpoří Sobotka

Premiér Bohuslav Sobotka podpoří na jednání vlády s odbory o růstu platů záměr, aby se tarify ve veřejném sektoru zvedly od listopadu o 15 procent učitelům a o...  celý článek

Tankování (ilustrační foto)
Benzin a nafta mírně zlevnily, natural stojí přes 30 korun ve třech krajích

Ceny pohonných hmot mírně zlevnily. Benzin Natural 95 za uplynulý týden zlevnil v průměru o haléř na 29,65 koruny za litr a nafta o dva haléře na 28,54 koruny...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.