Až třetinová fluktuace, tedy míra příchodů a odchodů, trápí letos více než v minulosti tuzemské podniky. Za zdravou úroveň přitom personalisté považují deset procent.
Důvodem přelétavosti pracovníků jsou často nízké mzdy, respektive o něco málo vyšší mzdy u konkurence. Částečně však za nestálost lidí firmy nemohou. Problém spočívá také v tom, že trh je přebraný a podniky nabírají lidi, kteří nechtějí pracovat. V logistice navíc hraje roli sezonnost.
Místa, odkud lidé utíkají
„Největší fluktuace je určitě v potravinářských řetězcích. S některými jsem v kontaktu a mohu říct, že lidé odcházejí, když jim jinde nabídnou o dva tisíce korun víc,“ tvrdí personalista, který chtěl kvůli choulostivosti tématu zůstat v anonymitě. Nestálí jsou zejména pokladní, skladníci, ale i doplňovači zboží z externích agentur.
Podle jiných zdrojů redakce velké množství lidí přichází a odchází například z koksáren na Ostravsku nebo montážních závodů elektrotechniky.
„Můžete mít spoustu benefitů, ale stejně tak i nějaká kritéria, která vám budou lámat vaz. Třeba jeden obří sklad textilu u Prahy má benefity na dvě stránky, jenomže vitaminy za tisícovku ročně ho nespasí, když má špatně nastavené směny a špatně se tam dojíždí,“ popsal personalista.
Vyšší plat donutí i vzdělané lidi natáhnout montérky a zmizet za hranice |
Za velký odliv zaměstnanců si mohou ty firmy, které přidávají pomalu, nebo nové pracovníky zavazují smlouvou na dobu určitou, aby se jich mohli lehce zbavit. Kratší úvazky se firmám hodí, například když vidí, že zaměstnanci nepracují efektivně nebo se „hodí marod“.
Bránit zvyšování mezd nicméně mohou bariéry v podobě zdlouhavých firemních procesů. Zvláště pokud jde o velké společnosti, navíc třeba s centrálou v zahraničí.
Kamion vykládají ekonomové
„Z některých firem máme zkušenost, že zaměstnanci přecházejí kvůli náborovým bonusům. Nikoho asi nezláká bonus ve výši 1 500 korun po třech měsících bez absence. Pokud je ale dost vysoký a první část dostane pracovník už po měsíci, stává se to,“ popsala personalistka, která si rovněž nepřála zveřejnit jméno.
Další část lidí, kteří rotují mezi firmami, není dost schopná a ani ochotná, aby někde pracovala dlouhodobě. Jsou připraveni změnit práci i kvůli pěti nebo deseti korunám na hodinu navíc.
Boj o zaměstnance nekončí. Firmy chtějí dál nabírat, říká průzkum |
Velké množství lidí protéká i v některých výrobních firmách. Například v Pivovaru Svijany se letos vyměnila třetina ze zhruba 150 lidí. Důvodem je mimo jiné blízkost největší tuzemské automobilky Škoda Auto.
Téměř 30 procent odchodů má letos i výrobce zemědělských krmiv Mráz Agro CZ se zhruba 35 zaměstnanci. Firma má vyšší mzdy, ale zároveň nároky a to je podle ředitele Vladimíra Mráze pro některé jedince nepřekousnutelný problém. „Sami se nevyhneme situacím, kdy se ráno dozvíme, že několik lidí nedorazilo do práce na nakládky či vykládky kamionů, takže pomáhat musí vyrazit půlka ekonomického oddělení včetně mě,“ líčí Mráz.
Nedávno podle něj jeden ze šoférů na nakládce práskl dveřmi a kamion plný zboží nechal stát uprostřed města. Jeden z dopadů podobných zkušeností je pak vyšší automatizace procesů, které vykonává méně kvalifikovaná pracovní síla. Tento trend jde napříč celým trhem.
Vánoce se blíží, pošta nabídne 170 korun za hodinu
Vysokou míru odchodů aktuálně hlásí i Česká pošta, která se navíc připravuje na předvánoční špičku. Prostor pro manévrování na trhu práce je horší než loni a navíc opět dynamicky rostou online nákupy. Na svém webu má podnik otevřených téměř 1 200 volných pozic, nejčastěji doručovatelů listovních zásilek a balíků. Pošta se loni potýkala s fluktuací 26 procent, letos očekává nárůst na 27 procent.
Důvod pro změnu zaměstnavatele? Nízký plat i málo uznání |
„Hlavním problémem je zaměstnance udržet, proto se nové vedení České pošty chce zaměřit nejen na mzdovou stránku věci, ale obecně na zlepšení podmínek pro zaměstnance,“ uvedl mluvčí podniku Matyáš Vitík.
Nadcházející měsíce budou pro druhého největšího zaměstnavatele v zemi s více než 31 tisíci pracovníků zkouškou ohněm. Pošta plánuje na předvánoční provoz nabrat až pět tisíc lidí, kterým nabídne až 170 korun za hodinu. Tím výrazně přeplatí své kmenové zaměstnance. Při plném nasazení by si za jeden měsíc brigádník vydělal přes 28 tisíc. Listovní doručovatel viděl v letošním druhém čtvrtletí na výplatnici průměrně 18 280 korun hrubého.
