Přesná statistika, kolik lidí dostane 13., případně 14. plat, neexistuje. Odhady mají odboráři pouze za firmy, kde jsou uzavřené kolektivní smlouvy zaručující určitý mzdový nárůst a případně další výhody pro zaměstnance, což je zhruba třetina pracujících, asi 1,3 milionu lidí.
"Třináctý plat je dohodnut asi v polovině a 14. plat zhruba ve třetině kolektivních smluv," říká šéf Českomoravské konfederace odborových svazů Miroslav Štech. Třinácté, případně i 14. platy však vyplácejí i mnohé další firmy, které se v odhadech neobjevují, především ty, do kterých vstoupil zahraniční investor.
Mezi tím, kdy, jak a v jaké výši jsou dodatečné platy vypláceny, existují velké rozdíly. Zjednodušeně lze firmy rozdělit do tří skupin. Nejlépe jsou na tom zaměstnanci, kterým firma před Vánocemi, případně ještě před dovolenou přilepší bez ohledu na to, jak se jí daří. Dodatečný plat je většinou dohodnut v kolektivní smlouvě určitým procentem ze mzdy.
Typickým příkladem je největší tuzemský vývozce, mladoboleslavská Škodovka, jejíž zaměstnanci dostanou 1,2násobek mzdy, a to i přesto, že automobilka má kvůli slabé poptávce ze zahraničí problémy s odbytem. "Dodatečný plat je vyplácen podle odpracované doby ve dvou splátkách před dovolenou a před Vánocemi," říká mluvčí Škoda Auto Jaroslav Černý. Plných sto procent dohodnuté výše obdrží nejvěrnější zaměstnanci, kteří jsou ve Škodovce už déle než tři roky. Pracuje-li zde někdo méně než rok, nedostane nic.
O to, aby si zaměstnanci mohli v létě vyjet do zahraničí a nemuseli se před Vánocemi zadlužovat, se starají i další velké společnosti patřící na žebříčku zaměstnavatelů v tuzemsku mezi špičku. Část měsíčního platu vyplácí dvakrát ročně například elektrárenský gigant ČEZ.
Většina podniků je dnes obezřetnější než dříve a dodatečné odměny vyplácí pouze za určitých podmínek, nejčastěji podle výše zisku. Platí tak úměra - čím více se firmě daří a čím lépe zaměstnanci pracují, tím vyšší jsou i odměny. Podle tohoto vzorce budou letos odměněni lidé ze Západočeské energetiky.
Systém třináctých platů navázaný na plán má například i Eurotel. Podobný systém vede k tomu, že v mnoha firmách se dočkají zaměstnanci odměn až po Novém roce, nebo dokonce až na jaře či v létě, kdy schválí hospodaření valná hromada.
Například ČSOB, kterou vlastní belgická KBC Bank, vyplácí odměny jednou ročně, na konci první půlky roku. "Podle výsledků banky a ohodnocení pracovníka," dodává Pavel Hejzlar z tiskového odboru.
Doplňujícími podmínkami, na které je vázána výplata dodatečného platu, však nebývá jen hospodaření podniku, ale i nemocnost či plnění předem stanovených cílů ze strany toho kterého zaměstnance.
V Plzeňském Prazdroji například závisí výše příspěvku na tom, kdo měl kolik absencí. Pokud se může pracovník pochlubit nulovou nemocností, pak obdrží před Vánocemi polovinu své měsíční mzdy. "Příspěvek však bude náležet pouze těm lidem, kteří byli ve společnosti zaměstnáni nejméně po dobu od 1. června do 30. listopadu," uvedl Alexej Bechtin z Plzeňského Prazdroje.
V celé řadě firem se zaměstnanci musí smířit s tím, že si na Vánoce buď naspoří, nebo se zadluží - třinácté platy se zde totiž nevyplácejí. Důvody jsou různé, a proto jde o firmy z různých oborů hospodářství. Jsou mezi nimi finanční instituce, například Česká pojišťovna, tradiční průmyslové podniky jako textilka Juta a společnosti jako České dráhy, ale i firmy podnikající v nových oborech jako Contactel v telekomunikacích či Microsoft.
Některé podniky musely od vyplácení dalšího platu upustit kvůli problémům s odbytem, daným jak menší poptávkou v cizině, tak silným kurzem koruny. "Po letošním propadu prodejů třinácté platy vyplatit nemůžeme," říká Ladislav Blažek z Českého porcelánu.
Uskrovnit se letos bude muset i přes půl milionu státních úředníků, učitelů a dalších státních zaměstnanců. Ti mají sice ze zákona nárok jak na třináctý, tak na čtrnáctý plat, ale letos z nich dostanou jen půlku.
