Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Plat šéfa v Česku je téměř 75 tisíc korun

  0:01aktualizováno  0:01
Být ředitelem v tuzemsku znamenalo loni mít na výplatní pásce v průměru 74,2 tisíce korun hrubého měsíčně. Čeští šéfové si vydělali za rok zhruba šestkrát tolik, než kolik měli průměrní zaměstnanci jejich firmy či úřadu. K tomuto závěru dospěla vůbec nejširší studie o odměňování manažerů, kterou zpracovává společnost Trexima. Průzkum zahrnuje nejtypičtější české podniky. Největší firmy v zemi, jejichž manažeři mají statisícové platy, se průzkumu nezúčastnily.

"Milionové výdělky však skutečně u nás nejsou obvyklé," vysvětlil jeden z autorů studie Jan Vlach. Šestinásobný rozdíl mezi platem ředitele a průměrem ve firmě, který je obdobný i ve srovnání s dělnickými profesemi, je však v porovnání s okolními zeměmi malý.

Například v sousedním Německu je rozdíl téměř dvanáctinásobný a ve Francii až patnáctinásobný. "Určitý tlak na rovnostářství u nás stále existuje. Na druhou stranu si lidé čím dál více uvědomují, jakou výkonností musí být vysoká odměna vykoupena," říká Zdeněk Pasák z personální agentury Madson & Taylor. Šéfové podle studie pracovali 13 hodin denně a vzali si jen dva a půl týdne dovolené.

Vyšší platy, to je i více práce
Pokud chcete být ředitelem, tak nejlépe v těžební firmě. Roční výdělek nejvýše postavených manažerů v tomto oboru totiž loni dosáhl v průměru 1,8 milionu korun, naopak nejhůře placeni jsou šéfové v zemědělství.  Ti dostali za svou práci čtyřikrát méně zhruba 414 tisíc korun.

Průměr za všechny pak dosahoval 890 tisíc korun. Údaje o odměňování manažerů za loňský rok zpracovala společnost Trexima, v jejímž souboru bylo přes 3600 manažerů ze 190 organizací ze státního, veřejného i soukromého sektoru, ovšem vyjma peněžnictví. I přesto jde o nejplošněji zaměřenou studii v zemi.

"Výdělek do dvou milionů ročně v těžební firmě zhruba odpovídá. Ovšem je třeba vidět, co je za tím. Vstávám jako horník a spát chodím jako prostitutka," říká jeden z bývalých vrcholových manažerů uhelné firmy.

Šéfové firem a úřadů v průzkumu uvedli, že své peníze dostávají v průměru za 13 hodin denně, což znamená, že pracují o třetinu více než běžní zaměstnanci. "Takové tempo je u ředitelů standard, ale nedá se to vydržet moc dlouho.

Ovšem záleží, co všechno se do pracovní doby počítá, jestli například i večeře s klientem," soudí Zdeněk Pasák z personální firmy Madson & Taylor. Vedle platu, do něhož studie započítává i odměny a tantiémy, však mají manažeři další příjmy, jako jsou příplatky na vzdělávání či pojištění. Ty dosahovaly u ředitelů zhruba 30 tisíc korun za rok.

"S vyšším stupněm řízení a tím i rostoucím výdělkem se také zvyšoval význam důchodového připojištění a životního pojištění," uvádí studie. Dalším "bezplatným" požitkem poloviny ředitelů je služební auto, dvě třetiny mají k dispozici mobil a třetina firemní počítač domů.

Odborníci z personálních agentur upozorňují, že pokud se vezmou pouze platy ředitelů podniků, bez veřejné správy, jde o mnohem vyšší sumy. Například u bankéřů je podle Pasáka běžných 10 milionů korun ročně, u ředitelů výrobních firem 3 miliony.

"Záleží, na tom, zda jde o malou firmu z tramtárie, nebo větší, úspěšnou.
To rozpětí je podle našich zkušeností od 600 tisíc do pěti milionů korun," dodává Irena Brichtová ze společnosti Heidrick & Struggles.

Autoři:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

(Ilustrační snímek)
Příliš výjimek a chyby úředníků, kritizuje NKÚ správu daní z příjmů

Správa daně z příjmů fyzických osob je nepřehledná a složitá pro plátce i úřady. Vyplývá to z prověrky Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ), jejíž výsledky v...  celý článek

Hotel Marriott v pražské ulici V Celnici loni změnil majitele. Nový vlastník za...
Pražské hotely vydělávají stále víc, přitahují bohaté kupce z Asie

Hotelům ve střední a východní Evropě se daří čím dál tím lépe. Všimli si toho i bohatí investoři z Asie, kteří je v posledních letech začali skupovat. Jen v...  celý článek

Od každé z pěti zvolených odrůd chystá vinařství rodiny Vaďurů z Polešovic
Vinaři opouštějí obchodní řetězce, sází na vlastní prodejní cesty

Vinařství se postupně odklánějí od prodeje v supermarketech. Nechtějí pod nátlakem korporací snižovat ceny, ani bojovat v kategorii levných vín s těmi...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.