Také majitelé zákaznické karty severomoravských čerpacích stanic Svam CS získají slevu jedině tehdy, když se rozhodnou zaplatit hotově.
Obchodníci k tomu mají jednoduchý důvod: každá transakce kartou je něco stojí. Nejčastěji kolem tří procent z peněz, které by za zboží vyinkasovali. Proto karty nepřijímají ani obchodní řetězce Kaufland a Lidl, které za minulý rok utržily dohromady přes 40 miliard korun.
"Výše bankovních poplatků by vedla k vyšším nákladům, jež by se promítly do cen zboží," vysvětlil už dříve mluvčí Michael Šperl. Český poplatek navíc patří k těm nejvyšším Evropě. Potvrdila to i zpráva Evropské komise, která píše, že "poplatky v Česku jsou třikrát až čtyřikrát vyšší než ve Švédsku, Finsku nebo Itálii."
Zpráva sama o sobě však na stávající situaci nic nezmění. "Je to běh na dlouhou trať," tvrdí šéf Svazu obchodu a cestovního ruchu Lubomír Motyčka. Ten se zúčastnil i řady jednání s kartovými společnostmi na toto téma. Podle něj nastala za poslední rok určitá změna k lepšímu.
"Podmínky si ale každý podnikatel musí vyjednat sám. Už to ale nebývají tak tvrdá jednání jako dříve." Možná za to může i fakt, že přestalo přibývat nových obchodníků, kteří chtějí přijímat platební karty. Oproti roku 2005 jejich počet loni dokonce mírně poklesl. Podle předsedy Sdružení pro bankovní karty Romana Kotlána se jedná pouze o krátkodobý jev.
"Trh rozhodně ještě není zcela nasycený, existuje řada oblastí – především ve službách – kam platební karty teprve proniknou," tvrdí Kotlán. Podle něj Češi nejvíce využívají karty při platbách v hypermarketech, obchodech a u čerpacích stanic, v dalších letech by měly čím dál víc pronikat také do kultury, sportu či dopravy.
Obchodníci k tomu mají jednoduchý důvod: každá transakce kartou je něco stojí. Nejčastěji kolem tří procent z peněz, které by za zboží vyinkasovali. Proto karty nepřijímají ani obchodní řetězce Kaufland a Lidl, které za minulý rok utržily dohromady přes 40 miliard korun.
"Výše bankovních poplatků by vedla k vyšším nákladům, jež by se promítly do cen zboží," vysvětlil už dříve mluvčí Michael Šperl. Český poplatek navíc patří k těm nejvyšším Evropě. Potvrdila to i zpráva Evropské komise, která píše, že "poplatky v Česku jsou třikrát až čtyřikrát vyšší než ve Švédsku, Finsku nebo Itálii."
Zpráva sama o sobě však na stávající situaci nic nezmění. "Je to běh na dlouhou trať," tvrdí šéf Svazu obchodu a cestovního ruchu Lubomír Motyčka. Ten se zúčastnil i řady jednání s kartovými společnostmi na toto téma. Podle něj nastala za poslední rok určitá změna k lepšímu.
"Podmínky si ale každý podnikatel musí vyjednat sám. Už to ale nebývají tak tvrdá jednání jako dříve." Možná za to může i fakt, že přestalo přibývat nových obchodníků, kteří chtějí přijímat platební karty. Oproti roku 2005 jejich počet loni dokonce mírně poklesl. Podle předsedy Sdružení pro bankovní karty Romana Kotlána se jedná pouze o krátkodobý jev.
"Trh rozhodně ještě není zcela nasycený, existuje řada oblastí – především ve službách – kam platební karty teprve proniknou," tvrdí Kotlán. Podle něj Češi nejvíce využívají karty při platbách v hypermarketech, obchodech a u čerpacích stanic, v dalších letech by měly čím dál víc pronikat také do kultury, sportu či dopravy.
