Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Alternativou platebních karet může být náramek s čipem, předvídá bankéř

  5:05aktualizováno  5:05
Význam hotovosti bude podle bankéře Martina Matrase v čase určitě klesat, ale ne nijak skokově. Tahounem moderních platebních technologií zatím zůstanou bezkontaktní karty. Těch je sice vydaných dost, ale lidé se s nimi musí naučit víc platit než vybírat z bankomatu, míní projektový manažer České spořitelny.

Projektový manažer České spořitelny Martin Matras. | foto: Česká spořitelna

V Česku se stále dvě třetiny věcí platí hotově, ale bezhotovostní placení je na vzestupu. Nemají lidé při platbě kartou tendenci víc utrácet a žít na dluh s kontokorentem a kreditkou?
Záleží na člověku a jeho finanční gramotnosti. Pro lidi, kteří si platby dokážou ohlídat, má karta tu výhodu, že zpětně umožňuje identifikaci jednotlivých výdajů. Pro jiné lidi to ale může být nevýhoda, protože nemají přehled o platbách a nevidí, kolik utrácejí. Těm poradny pro finanční tíseň platby kartou nedoporučují.

Někteří lidé sice kartu použijí, ale jen k výběru z bankomatu. V obchodě pak stejně platí hotově…
Máte pravdu. Stále platíme kartou méně, než bychom mohli, ale mění se to. Dřív bylo typické, že člověk vybere větší částku a pak to utratí hotově v obchodě, i v takovém, který má karetní terminál. Platba u obchodníka je přitom technicky jednodušší pro člověka než výběr z bankomatu, je tam méně kroků.

Jsou země, kde je ten poměr obráceně, víc se platí kartou než hotově. Například Švédsko. Je to vyspělostí společnosti a silnou podporou státu a municipalit - ty umožňují platit různé poplatky bezhotovostně, vyplácejí tak i mzdy. Třeba v jednom švédském muzeu nekoupíte lístky jinak než za elektronické peníze. Jižní země jako Itálie, Řecko, Španělsko či Portugalsko preferují spíš hotovost. Čím víc na sever, tím víc lidé platí elektronicky. Ale třeba i v nám blízkém Rakousku musí mít muž v peněžence hotové peníze. Je to otázka společenského statusu.

Proč lidi používají hotovost?
Ze zvyku a hodně je to také spojené s věkem, bod zlomu u nás je padesát let. Hotovostní výběry na přepážce dělají nejvíc lidi mezi 60 a 64 lety věku, i když je to zpoplatněné. Jedna třetina z nich nevlastní žádnou kartu.

Zmínil jste Řecko. Tam se ukázalo, že v krizi lidé chtějí mít v ruce fyzické peníze. Kdyby banky nezavřely, Řekové by je vzali útokem. Někteří obchodníci nechtěli karty přijímat, protože by neměli za co nakupovat zásoby. Vrátí se důvěra v bezhotovostní ekonomiku?
Myslím, že Řekové peníze do bank zpátky nedají, dojde zpět k posílení podílu hotovostních plateb.

Martin Matras

Projektový manažer České spořitelny. Od dubna 2015 pracuje zejména na zásadním zjednodušení procesů a aplikací spojených s hotovostními transakcemi. Věnuje se konceptu Cashless banky, tedy banky bez hotovosti. Dříve měl ve firmě na starosti bezhotovostní i hotovostní platební styk. Mimo jiné se aktivně věnuje koučingu.

Jaké má placení kartou výhody?
Když ukradnou hotovost, už se mi nevrátí, ale kartu jde zablokovat. Za jeden z největších plusů, o kterém se moc nemluví, ale považuju takzvaný charge back. To je služba, díky které mi banka vrátí peníze za něco, co jsem si koupil a nejsem s tím spokojen, například když mi přijde jiné zboží, než jsem si objednal, je poškozené, nebo jde o padělek, nepřijde vůbec, nebo obchodník nedodrží termín dodání. Nebo když si koupím letenky a let se zruší. Využívá se hlavně v internetových obchodech, ale jde to třeba i při platbě kartou v kamenném obchodě nebo při výběru z bankomatu

Banka tedy vyřeší reklamaci za mne?
To ne. První krok je vždy kontaktovat obchodníka. Když ale nereaguje tak, jak si představuji, můžu se obrátit na banku a chtít peníze zpět. Pokud se potvrdí, že je reklamace oprávněná, o své peníze nepřijdu. Výsledkem je buď to, že obchodník dodá zboží nebo službu podle původní kupní smlouvy, nebo mi vrátí částku zpátky na účet.

Teď jsou dost v kurzu bezkontaktní platby, ať už kartou nebo nálepkou, jejich využití rapidně roste. Co bude dál?
Objevuje se řada platforem pro placení, například Apple Pay či Samsung Pay. V horizontu několika let ale zůstanou bezkontaktní karty tahounem moderních platebních technologií. Význam hotovosti bude v čase určitě klesat, ale ne nijak skokově. Platebních a speciálně bezkontaktních karet je sice vydaných dost, ale lidé se s nimi musí začít naučit víc platit než vybírat z bankomatu. Jako alternativa karet může přijít třeba náramek s čipem.

A co biometrika jako otisk prstu nebo krevního řečiště, biometrický podpis nebo rozeznání podle hlasu?
To určitě přijde, ale spíš k autorizaci, tedy identifikaci klienta, než jako platební nosič.

Věříte budoucnosti bitcoinů?
Zatím je to minoritní záležitost, otázka důvěry. Budou mít svůj okruh uživatelů, ale nevidím to do budoucna jako platební nástroj pro většinovou populaci.

Proč banky tak tlačí na používání karet?
Protože náklady na zpracování hotovosti jsou pro banky obrovské. Odhaduji, že jsou to za celé Česko stamiliony ročně.

Nevyberou to banky zpět na poplatcích?
Obchodníci jim přece za zpracování tržeb platí, stejně tak banky inkasují od lidí poplatky za výběry z bankomatu. Pak jsou ale věci, které banka musí dělat zdarma, přijímat poškozené bankovky a podobně. To vše se jí na poplatcích zdaleka nevrátí.

Jak chce Česká spořitelna přispět k potlačení hotovosti ve prospěch elektronických peněz?
Chceme vyzkoušet také formát poboček bez klasické pokladní přepážky. Tyto pobočky budou vybaveny samoobslužnými stroji - bankomaty pro výdej i příjem hotovosti. První dvě „bezhotovostní“ pobočky otevřeme letos na podzim. Budeme také rozšiřovat síť bankomatů, které umějí fyzické peníze nejen vydat, ale také přijmout.

K tomu je asi třeba vyměnit celý přístroj, ne? Kolik vkladových bankomatů teď máte a jaký je plán rozšíření jejich počtu?
Spořitelna má teď devadesát bankomatů, které umějí přijímat hotovost. Do konce roku plánujeme tento počet navýšit ještě o patnáct až dvacet zařízení.

Jak dál můžou banky motivovat k opuštění hotovosti?
Mohou nabízet spolupráci s městy, aby třeba za parkování nebo MHD šlo platit kartou. Máme také kurzy pro seniory, jak používat moderní platební nástroje. V devatenácti pobočkách jsme spustili pilotní projekt Moje zdravé finance, kde lidem pomáháme s penězi zacházet efektivně a ušetřit jim. Podmínkou účasti v programu je aktivní používání platební karty. A jako bonbonek si klienti ve dvou pobočkách mohou koupit kafe za korunu, když ho zaplatí kartou.

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.