Důvodů, proč se platební morálka v zemi zhoršuje, je několik.
Jedním z těch hlavních je přežívání velkých ztrátových firem, jež pozdržené peníze používají na vlastní provoz. "Obchodujeme se Zetorem a jsme jak jeho dodavateli, tak i odběrateli. Zatímco za naše turbodmychadla dostáváme zaplaceno s velkým zpožděním, Zetor od nás za motory vyžaduje platbu mnohem dříve," říká mluvčí ČZ Strakonice Jan Pěnkava.
"Když jsme chtěli vzájemné pohledávky započítávat, Zetor neměl zájem, protože bez našich peněz se asi neobejde," doplnil.
Rozdíl mezi dobou, po které podniky samy platí, a ve které naopak požadují hrazení závazků od svých zákazníků, byl loni šest dní.
"Tento rozdíl ukazuje, že společnosti používají zadržované platby k provoznímu financování," doplnil Petr Vinš.
České podniky však mají špatné zkušenosti i s platební morálkou velkých zahraničních firem, jež v tuzemsku působí. Ty sice mají peněz dostatek, ale buď se přizpůsobily českému neplatičskému prostředí, nebo si dlouhou dobu splatnosti přinesly z mateřských zemí.
"V některých zemích, například v Itálii, je obvyklá doba splatnosti i 120 dní. Naši italští odběratelé působící v tuzemsku pak požadují stejný odklad plateb, na jaký jsou zvyklí doma," vysvětluje Emilia Šlancarová, finanční manažerka obchodní firmy Atlas Copco Tools.
Sama odhaduje, že s tím, jak do České republiky přichází stále více zahraničních firem, doba splatnosti se bude ještě dále prodlužovat. "Podobný trend totiž sleduje i naše sesterská firma v Polsku," dodává Šlancarová.
Podle odborníků zahraniční společnosti často vyžadují dlouhé doby splatnosti například sloganem "druhý den druhého měsíce".
Znamená to, že faktura vystavená na začátku října bude splatná až druhého prosince.
Menší české firmy, na něž byl průzkum Czech Rating Agency zaměřen, však na tyto podmínky obvykle přistoupí i přesto, že jsou nevýhodné. "I když zahraniční společnosti platí pozdě, je zde aspoň jistota, že peníze přijdou v dohodnutou dobu. Naopak u českých partnerů se často smluvené podmínky neplní," vysvětluje šéf jedné z velkých českých průmyslových firem.
Typickým důkazem, že za zpožďováním plateb stojí ve velké míře zahraniční firmy, je maloobchod, kterému dominují velké prodejní řetězce. Společnosti v tomto odvětví v průměru platí faktury za 55 dní, zatímco samy vyžadují placení o třicet dní dříve. Na druhé straně žebříčku jsou pak logicky dodavatelé obchodních firem.
Například podniky z potravinářského průmyslu platí v průměru o šest dní dříve, než za kolik samy dostanou zaplaceno.
