Při očekávaném růstu cen o necelá dvě procenta to znamená, že lidem zbude na útratu až o pět procent více než letos. Životní úroveň se díky tomu zvýší.
Rychlý růst výdělků však má i stinné stránky. Pro řadu podniků se totiž může stát neúnosný a donutí je šetřit tím, že sníží počet pracovníků.
"Nadměrný růst mezd bude tlačit na růst počtu lidí bez práce," potvrzuje tento trend ekonom HVB Bank Pavel Sobíšek. Podobně vyznívají i odhady nezaměstnanosti, která by měla počátkem příštího roku překonat rekordních deset procent.
Zvýšení platů o sedm procent doporučuje pro mzdová vyjednávání se zaměstnavateli také Českomoravská konfederace odborových svazů. Stejně vysokého přilepšení se domohli na příští rok i státní zaměstnanci.
O kolik přesně výdělky vzrostou, se ukáže až po Novém roce, mzdová vyjednávání ve většině firem ještě nejsou u konce. Své jisté už však mají například v ČEZ, jehož zaměstnancům kolektivní smlouva zaručuje dokonce osmiprocentní růst platů.
Ale v některých firmách jdou požadavky odborářů ještě dále. Jak v hutnictví, tak například v mladoboleslavské Škodě Auto, čelící nižšímu prodeji aut, by rádi dosáhli dvouciferného nárůstu výdělků.
Ekonomové i Česká národní banka doporučují, aby byly firmy při mzdových vyjednáváních opatrné. Podniky totiž musí čelit slabšímu zájmu o české zboží v zahraničí a také silnějšímu kurzu koruny, který jim snižuje tržby.
Naopak odboráři se negativních dopadů příliš rychlého růstu mezd na ekonomiku neobávají.
"Zatím nám nikdo nemůže přišít černého Petra, že bychom ublížili ekonomice. Naopak, poptávka a útraty lidí dnes ekonomiku stabilizují," brání se šéf odborářů Milan Štěch.
