Mzdy rostly poměrně rychlým tempem v podnikatelské i nepodnikatelské sféře. Statistici nicméně připouštějí že ve srovnání s prvním čtvrtletím roku si zaměstnanci veřejných služeb a správy pohoršili.
Upravovaly se totiž tarifní stupnice, podle kterých se mzdy počítají. Zaměstnanci navíc přišli o třinácté či čtrnácté platy a podle ČSÚ se to projevilo na výrazném zpomalení růstu mezd.
Nejhůř platí družstva
"Mzdy státních úředníků jsou zklamáním, očekával jsem rychlejší růst. Nicméně nelze očekávat, že se stát před volbami vzdá tak snadného nástroje pro lapání volebních hlasů jako je růst mezd," říká analytik České spořitelny David Navrátil.
Statistici se zaměřili i na růst v celém pololetí. Za prvních šest měsíců roku vzrostla mzda o 966 korun na 18 220. Nejlépe se tradičně dařilo zaměstnancům velkých mezinárodních firem, kde se průměrně vydělává 23 189 Kč. Naopak úplně nejhůř, zhruba na polovině, jsou mzdy pracovníků družstev.
Příští rok? Zřejmě ještě větší růst
I když současný růst platů podle ekonomů odpovídá možnostem ekonomiky, lze těžko předvídat, co se stane příští rok. Zmiňovaný boj o volební hlasy, ale také rostoucí zaměstnanost naznačují, že by koruny na výplatních páskách mohly naskakovat rychleji.
"Takový vývoj skýtá záruku, že průměrná mzda v posledním letošním kvartálu překročí magickou dvacetitisícovou hranici," odhaduje analytik HVB Pavel Sobíšek.
S jeho odhadem souhlasí i vicepremiér pro ekonomiku Martin Jahn: "Brzy překročí průměrná mzda hranici dvaceti tisíc korun, čímž se platy udrží na jedné z nejvyšších úrovní v zemí střední a východní Evropy."
To by pak mohlo znamenat i rychlejší růst spotřeby domácností. Dosud totiž ekonomiku táhne hlavně zahraniční poptávka.
Průměr zvyšují top manažeři
Fakt, že statistici spočítali průměrnou mzdu téměř na 19 tisíc ale neznamená, že většina Čechů tuto sumu každý měsíc vydělá. Mzdy totiž ovlivňují vysoké výdělky top manažerů a dalších specialistů, liší se i regionálně.
Na průměr podle srpnových údajů nedosáhnou zhruba dvě třetiny zaměstnanců, více než patnáct tisíc lidí žije se sedmitisícovou minimální hrubou mzdou. Další zhruba čtvrt milionu zaměstnanců nebere plat o mnoho vyšší - do deseti tisíc hrubého. - více zde
Mnohem lepší výpověď o platových poměrech v zemi dává takzvaný medián čili střední hodnota hrubé mzdy, která pomíjí nejnižší a nejvyšší platy. Ten zjišťuje ministerstvo práce.
V červnu 2004 vyčíslilo ministerstvo práce medián na 15 tisíc korun. Srovnání je však orientační, protože ministerstvo a ČSÚ používají rozdílnou metodiku. - více zde
