Plavky se vyrábějí většinou z elastanu (nejznámější je vlákno Lycra), díky kterému dokonale přiléhají k tělu a rychle schnou. Zároveň jsou ale velmi citlivé na zacházení. Vadí jim mořská voda, ale hlavně chlorovaná voda v bazénech. Pokud se plavky po koupání dobře nevymáchají v teplé vodě z kohoutku, může mořská sůl nebo chlór změnit jejich barvu. Vlivem chlóru navíc elastanová vlákna ztrácejí svou pružnost a z plavek se postupně stává vytahaný kus hadru. Kdo nosí bílé plavky, měl by je pečlivě vymáchat nejen po koupání v moři či bazénu, ale také po návštěvě termálních lázní s železitou vodou, aby nezežloutly.
Nejhorším nepřítelem plavek jsou však pot a krémy na opalování. Jejich agresivnímu vlivu nedokáží odolat ani ty drahé a značkové z nejlepšího materiálu, který se - když je propocený nebo "nakrémovaný" - snadno spálí. Místo krému se vyplatí používat opalovací mléka. Je ale důležité nechat mléko po natření na kůži dobře vsáknout, a teprve pak obléci plavky.
Tím ale výčet nebezpečí zdaleka nekončí. Citlivým vláknům samozřejmě nesvědčí ani poposedávání na drsném betonovém okraji koupaliště, písčité pláži nebo skále nad rybníkem. Je nutné dát si pozor také na proutěná a dřevěná sedátka, o která se mohou plavky zachytit.
Návštěvníky termálních lázní a speciálních bazénů možná překvapí, že ani bublinkové koupele a nejrůznější vodotrysky nemají plavky moc rády. Ve vodě pouštěné pod tlakem ztrácejí svůj tvar.
JAK SE O PLAVKY STARAT | |
|