Plyn od července opět zdraží

Praha - Domácnosti, které si do svých rodinných domů či bytů nechaly v minulosti zavést plyn, nyní prožívají stejné vystřízlivění, jaké již zhruba před třemi lety zažili lidé s elektrickými přímotopy. Z nejlevnějšího zdroje tepla, na jehož pořízení navíc vláda stejně jako na přímotopy vyplácela desetitisícové dotace, se stává stejně drahá záležitost, jako je topení v elektrických akumulačních kamnech či vytápění dálkovým teplem.

Energetický regulační úřad totiž potvrdil, že od 1. července plyn opět všem odběratelům zdraží, a to v průměru o 7,5 procenta, z toho nejvíce domácnostem, méně podnikatelům a firmám.

Důvodem je rostoucí dovozní cena plynu, která se odvíjí především od vývoje cen ropných produktů na světových burzách.

Domácnosti tak zaplatí za každou kilowatthodinu plynu (dříve se účtovalo v metrech krychlových) v průměru o 11,6 procenta více, z toho nejvíce se cena zvyšuje při vyšší spotřebě, to znamená při používání plynu na topení, a to o téměř 13 procent. Beze změny zůstává pouze stálý měsíční poplatek ve všech tarifech.

Spolu se zdražením v lednu, které dosáhlo 24,1 procenta, tedy domácnosti zaplatí za plyn o celých 40 procent více, což je absolutní rekord v růstu ceny od začátku devadesátých let.

"Nelze říci, že by se lidé hromadně odpojovali, ale zájem se snižuje, jsou více opatrní a snaží se šetřit," připouští mluvčí Severočeské plynárenské Josef Chýle.

Celkově už totiž stojí běžný provoz čtyřčlenné domácnosti žijící v bytě jen na energiích kolem dvou tisíc korun měsíčně, zatímco ještě před třemi lety to bylo o polovinu méně. Snaha některých lidí ušetřit na energiích, především pak na venkově, je tak žene zpátky k pevným palivům, jako je uhlí či dřevo. Rostoucí poptávku po hnědém uhlí právě od drobných spotřebitelů nedávno potvrdila Mostecká uhelná společnost, změnu pociťují i výrobci kotlů. "Zájem o plynové kotle mírně klesá, naopak roste o ty na uhlí a na dřevo," uvedl Alois Adamčík z firmy Dakon.

Zdražování plynu dopadne i na ty domácnosti, které mají v bytech dálkově rozváděné teplo. Plyn totiž od července zdražuje v průměru o 6,4 procenta také pro velkoodběratele, mezi něž patří právě teplárny. "Dopad do ceny tepla tak bude růst zhruba o tři až tři a půl procenta," uvedl Pavel Kaufmann z Teplárenského sdružení. Zhruba o 8 procent přitom teplo podražilo už v lednu.

Kaufmann se však domnívá, že pro domácnosti je dálkově rozváděné teplo stále výhodné, i když existují výtopny, které už nyní požadují i více než 400 korun za gigajoule. To je o třetinu více, než je například běžné v Praze, a výrazně více i než celorepublikový průměr.

Lidé přitom mají jen omezenou možnost, jak se například v paneláku od ústředního topení odpojit.

"Taková cena ale není dlouhodobě udržitelná," soudí Kaufmann. Domácnosti také mají možnost nechat účtování tepla prověřit buď Státní energetickou inspekcí, nebo finančními úřady.