Ministerstvo průmyslu proto na základě analýzy navrhlo, aby domácnosti platily od ledna 2001 za plyn v průměru o 24 až 35 procent více než letos. "Dali nám tyto varianty s tím, abychom jednu vybrali. Jako občan bych samozřejmě chtěl, aby zdražení bylo na spodní hranici intervalu, ale musíme to posoudit i z hlediska dopadu na ostatní spotřebitele a na podniky," sdělil Václav Wagner, ředitel odboru cen ministerstva financí, které ze zákona o konečných cenách rozhoduje.
Čím méně se totiž plyn zdraží domácnostem, tím více vzroste cena podnikům nebo značně poklesne zisk plynárenským firmám.
Pokud se prosadí pro obyvatelstvo zdražení v průměru o 35 procent, lze podle neoficiálních informací předpokládat, že více podraží plyn lidem s malou spotřebou a naopak méně těm, kdo s ním i topí a mají tak spotřebu velkou. "Náklady na dodávku plynu se totiž s odebraným množstvím snižují, a tím je i samotný plyn levnější," vysvětlil Jiří Gavor z poradenské firmy ENA, která s ministerstvem průmyslu spolupracuje.
Například roční platby rodiny, která plynem vytápí svůj dům, ohřívá jím i vodu, a její roční spotřeba dosahuje 3 tisíce metrů krychlových, by mohly vzrůst zhruba o 30 procent. Místo nynějších 17 tisíc korun za rok by domácnost zaplatila přes 22 tisíc korun a měsíčně by se jí tak plyn prodražil o 430 korun. Lidem, kteří na plynu jen vaří, by se naopak mohla cena zvednout až o 40 procent a místo nynějších asi 830 korun ročně by zaplatili přibližně 950 korun, tedy o deset korun za měsíc více.
Plyn by měl od ledna podražit také podnikům. "Pokud bude menší zdražení u domácností, podnikům se zvýší cena v průměru o více než deset procent. Pokud se zdraží domácnostem více, tak pro podniky půjde o navýšení cen jen o několik procent," sdělil Wagner.
Podniky totiž platí za kubík plynu nyní zhruba stejně jako domácnosti, ačkoliv náklady na jejich dodávku jsou vzhledem k velkému odběru mnohem nižší. Ministerstva jim navíc plyn zdražila nejen letos v lednu, ale právě kvůli zdražování ropy i v dubnu. "Pokud by se plyn pro velké odběratele nadále zvyšoval, bude významně ohrožena jeho konkurenceschopnost na trhu," upozornil Gavor. Podnikům by se totiž už vyplatilo používat jiné palivo. "Například těžké topné oleje jsou už nyní levnější zhruba o 20 procent, hnědé uhlí dokonce o 60 procent," zdůraznil mluvčí distribuční firmy Severočeská plynárenská Josef Chýle.
Podle původního harmonogramu vlády měl lidem podražit plyn od ledna pouze o 10,9 procenta, podnikům přibližně o 5 procent.
Tento propočet však vycházel z ceny 16 dolarů za barel a 34 korun za dolar. Barel ropy se však nyní obchoduje za 30 až 35 dolarů, dolar stojí kolem 40 korun.
