Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Plynaři se bojí zdražovat, straší je odchod klientů ke konkurenci

  3:30aktualizováno  3:30
Průměrné ceny zemního plynu pro domácnosti se meziročně zvýšily o jedno až čtyři procenta. Jde o jeden z nejnižších růstů za poslední čtyři roky. Vyplývá to ze srovnání ceníků dodavatelů plynu platných od února 2013 s jejich cenami před rokem.
(Ilustrační snímek)

(Ilustrační snímek) | foto: Koláž - iDNES.cz

"Celkové zdražení v řádu jednotek procent je způsobeno změnou DPH o jeden procentní bod a zdražením regulovaných složek ceny za plyn. V případě firmy E.ON ještě mírným zdražením obchodních cen v průběhu roku 2012," vyjmenovává důvody Kateřina Vaňková z portálu Srovnejenergie.cz, který trh s elektřinou a plynem dlouhodobě sleduje.

Poslední výrazné zvýšení cen provedli obchodníci s plynem v prosinci roku 2011 a od ledna 2012. Regulovaná složka ceny plynu, která tvoří zhruba čtvrtinu z konečné maloobchodní ceny, podražila od Nového roku v průměru o tři až čtyři procenta. V této složce jsou hlavně náklady na distribuci plynu a její výši určuje pro kalendářní rok Energetický regulační úřad (ERÚ). "Nejvíce šla regulovaná složka nahoru v Praze, a to o 11 procent, nejméně v jižních Čechách, kde byl nárůst jen jednoprocentní," dodává Vaňková.

Dodavatelé plynu mají strach

Mírné zdražení cen pro domácnosti však podle lidí sledujících tuto komoditu nevypovídá moc o vývoji ceny samotného zemního plynu. Ten totiž v uplynulém roce podražil na evropských energetických burzách zhruba o pět až deset procent. A pro českého zákazníka, který za plyn platí v korunách, cenu ještě mohlo navýšit oslabení kurzu koruny vůči euru.

"Na českém trhu je ovšem mezi dodavateli malým odběratelům velmi silná konkurence, a nikdo tak nechce promítnout zdražení do konečných cen," vysvětluje Zdeněk Kánský z energetické poradenské společnosti Ena. Trik spočívá v tom, že dodavatelé musí svým zákazníkům nahlásit případnou změnu ceny minimálně s měsíčním předstihem a odběratel se v takovém případě může bez sankce vyvázat z kontraktu, který s obchodníkem podepsal.

Ti se přitom v poslední době snaží s lidmi uzavírat smlouvy na dobu určitou, obvykle na dva roky, čímž si je na toto období "jistí", protože tyto smlouvy nemohou bez citelné sankce vypovědět. Pokud ovšem nedojde ke zvýšení ceny. "Současná situace tak vytváří tlak na snižování marží obchodníků, hlavně ti menší mohou spadnout do červených čísel," dodává Kánský.

Firmy se spoléhají na burzu

Obchodníci zatím takový vývoj nechtějí komentovat. "Plyn jde spíše dolů, zdražovat není moc potřeba," říká Jiří Písařík, šéf velkého alternativního dodavatele Bohemia Energy. Podle Kánského však může dojít k růstu cen u firem. Ty si v posledních dvou letech navykly využívat pro své nákupy zemního plynu místo dlouhodobých kontraktů obchodníky, kteří jim stanovovali cenu plynu ve vazbě na burzu. A firmy samotné pak rozhodovaly o době nákupu podle aktuální výhodnosti burzovních cen.

Na jejich pokles spekulovaly i na sklonku loňského roku, ten však nepřišel, a tak někteří velkoodběratelé možná zaplatí za plyn více než loni. Podle Kánského se tak firmy letos nejspíš začnou vracet ke smlouvám, které garantují stabilní cenu bez vazby výlučně na burzu.







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.