Společnosti totiž podle jejího obchodního ředitele Jaroslava Krupici došla trpělivost s některými konkurenty, kteří staré lahve údajně vyměňují u malých prodejců za nové, aby se vyhnuli opravě, jež přijde na 160 až 220 korun podle míry opotřebení. Omezit krádeže lahví chtějí i konkurenti.
"Na trhu se ročně objeví kolem dvou až sedmi procent lahví, které je třeba opravit. Počet takových bomb, které nám naši prodejci vracejí, dosahuje až čtyřiceti procent. To není přirozené a musíme to nějak řešit," říká Krupica, jehož firma vynakládá na opravy zhruba 13 milionů korun ročně.
Odpovědnost za bezpečnost
Za 200 Kč, které lidé za první výměnu nefiremní lahve dají, získají podle Krupici nádobu opatřenou plastovou plombou dokládající plnou bezpečnost, za niž bude firma ručit.
Na trhu je nyní zhruba 70 malých či velkých firem, které propanbutanové bomby plní, a to samy pro sebe či pro konkurenci. Zdaleka ne všechny však za naplnění lahve spojené s důkladnou kontrolou ručí. Když pak náhodou taková lahev bouchne, což se stalo naposledy ve čtvrtek, kdy byl v Brně-Chrlicích vážně zraněn čtyřiadvacetiletý dělník, je často obtížné doložit, kdo lahev plnil.
Někteří lidé si za větší záruku bezpečnosti rádi připlatí. "Já bych to přivítal. Pokud mi bezpečnost garantují na 16 let, tak mi to přijde přiměřené a šel bych do toho," říká Josef Sedlák, který používá dvoukilové kempinkové bomby na vaření o dovolené.
Ostatní firmy jsou způsobem, jakým chce Flaga vyřešit krádeže lahví, překvapeny. "Moc to nechápu. Vždyť si odradí zákazníky, kteří přejdou ke konkurenci," říká jeden z prodejců plynu, který si přál zůstat v anonymitě.
Na problém s "neviditelnou" výměnou starých lahví za nové narážejí i ostatní prodejci, ale chtějí jej řešit jinak. "Je to opravdu strašný nešvar, na který doplácíme. Mohl by například vzniknout fond, do kterého by přispívaly všechny společnosti, a z něj by se hradily opravy všech lahví," říká šéf dalšího velkého hráče na trhu, společnosti Vitogaz ČR, Tomáš Chytráček.
S tímto názorem souhlasí i Český svaz miniplníren PB lahví a čerpacích stanic LPG, jenž sdružuje 53 menších firem. "Musí se však na tom dohodnout všechny společnosti, protože by bylo nefér, aby do fondu přispívaly jen některé a ty ostatní se vezly," říká předseda svazu Ivo Pešek.
Česká asociace LPG sdružující největší hráče na trhu, vedle Flagy a Vitogazu například Primagas či Agip Gas ČR, k jednotnému názoru podle svého tajemníka Alexandra Svobody zatím nedošla.
A právě v tom je podle Flagy problém. "Tuto věc řešíme více než 15 let a nejsme schopni se dohodnout na jednotném postupu. Pokud se společné řešení najde, rádi od poplatku ustoupíme, protože si uvědomujeme, že tím můžeme část zákazníků bohužel ztratit," říká Krupica.
Češi podle Krupici ročně spotřebují zhruba 40 až 42 tisíc tun plynu v lahvích. Členové asociace v roce 2007 prodali téměř 29 tisíc tun, miniplnírny si přehled o svých prodejích teprve dělají.
Plynové bombyKdo je vyrábí? Nikdo. Propanbutanové lahve, které Češi využívají třeba k topení, vaření, svícení či grilování, se v Česku od dob privatizace plynárenského průmyslu v 90. letech nevyrábějí. "Není to třeba. Koluje zde "second hand", takže o výrobě pro Česko neuvažujeme," říká Eva Kijonková, mluvčí Vítkovice Holding, jehož odnož Vítkovice Milmet vyrábí v Polsku lahve pro západoevropský trh. Kolik jich dnes v ČR koluje? Do roku ’89 vyráběla bomby státní firma Český plynárenský podnik. V té době jich kolovalo kolem pěti milionů. Poptávka však od té doby vlivem plynofikace klesá, a tak jich nyní mezi plnírnami, prodejnami a lidmi "běhá" asi dva až dva a půl milionu. Kam se poděl zbytek? Část skončila ve šrotu a zbytek leží na půdách či ve sklepech domácností. "Nejvíce lidé nosí bomby vyrobené v 70. a 80. letech. Jednou za několik let se však objeví skutečná rarita – až padesátiletá lahev ," říká Jaroslav Krupica z firmy Flaga Český Plyn. |
