Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Po deseti letech bývalá NDR stále pokulhává

aktualizováno 
Jak se vede východním Němcům deset let od pádu berlínské zdi? Výrazně lépe, ale pořád ne tak jako v západních spolkových zemích. Na počátku října 1990 jich přitom jen málo pochybovalo o tom, že po čtyřiceti letech za železnou oponou se jim konečně otevírá možnost rychle dosáhnout úrovně svých bohatších západních sousedů. "Na začátku si všichni představovali, že se mzdy a životní úroveň srovnají se západem do pěti let. To se přes rychlý růst mezd v prvních letech nepodařilo splnit," říká Gustav Horn z Německého institutu pro hospodářský výzkum v Berlíně. Přestože hrubé mzdy vzrostly od sjednocení skoro dvojnásobně, jsou v průměru stále o čtvrtinu nižší než na západě země. V soukromých firmách berou východní Němci stále asi o 20 procent méně, v průmyslových podnicích však i o 40 procent.

I v Berlíně je zeď dříve rozdělující hlavní město stále zřetelná. Například řidič autobusu, profesor na univerzitě či lékař ve východní části Berlína vydělává asi o 13 procent méně a pracuje o hodinu a půl týdně déle než jeho kolega jen o dva bloky dál v bývalé západní zóně.

"V Berlíně jsou lidé placeni podle toho, kde sídlí jejich zaměstnavatel. Ti z východní části se snaží najít práci v západní. Ta ale není nafukovací. Firmy se navíc raději usidlují ve východním Berlíně, kde jsou ceny pozemků nižší," popisuje ekonom Josef Hladik, který žije v Berlíně, kde pracuje pro Německý svaz stavebního průmyslu.

Kvůli vyšším platům odešlo v prvních letech po sjednocení na západ města asi půl druhého milionu východních Němců. Nyní se snaží platové rozdíly řešit hlavně dojížděním. Denně takto pendluje asi 400 tisíc lidí z východní části.

Životní úroveň východoněmeckých domácností se přesto za deset let od sjednocení zvýšila a jejich čistý příjem se v průměru pohybuje okolo 90 procent západu.
Například telefon, který mělo v roce 1991 jen 18 procent domácností, nyní schází jen třem procentům. Také bydlení v bývalé NDR se zlepšilo a klasické paneláky lidé vyměňují za rodinné domy.

Od roku 1993 jich bylo postaveno více než 750 tisíc. Asi 40 procent východních Němců nyní má vlastní dům, stejně jako na západě. Zlepšení životní úrovně připouští podle průzkumů 60 procent obyvatel bývalé NDR. Jen 16 procent tvrdí, že se zhoršila a postrádá jistoty socialistického systému. Po návratu NDR touží jen 6 procent.
Přes lepší úroveň si dvě třetiny východních Němců připadají ve společném státě stále jako občané druhé kategorie. "Sympatie a porozumění pro druhou stranu jsou menší než krátce po sjednocení.

Řada západních Němců se domnívá, že finanční transfery na východ jdou na jejich úkor. Ti východní se zase cítí jako chudí příbuzní," říká Hladik.

V posledních třech letech se přibližování k vyspělému západu přes masivní finanční injekce, které již dosáhly 1,2 bilionu marek, zastavilo. Tempo růstu, které v prvních čtyřech letech výrazně převyšovalo západ, se zpomalilo na 1,2 až 2 procenta ročně. Letos by mělo činit asi 2,5 procenta, což je o půl procenta méně než odhad pro západní část Německa. Východní HDP na obyvatele dosahuje stále jen dvou třetin západní úrovně a počet nezaměstnaných uvízl na 17 procentech, což je dvakrát více než na západě. Neoficiální čísla však hovoří o téměř dvojnásobku.

Příčinou nevalného výkonu východu je podle odborníků hluboká krize dřívějšího motoru ekonomiky - stavebnictví, které bylo na počátku devadesátých let živeno miliardovými investicemi do zanedbané východní infrastruktury.

"Problém je, že výpadek stavebnictví není zatím slabý průmysl schopen nahradit, přestože za poslední půlrok vzrostl o 12 procent. Také mzdy vzrostly oproti produktivitě příliš rychle, takže náklady na práci jsou o 12 procent vyšší než na západě," říká Carsten Patrick Meier z Institutu světové ekonomiky v německém Kielu.

Podle odborníků se nyní ukazuje, že jen vybudování infrastruktury nestačí k úspěšné transformaci centrálně řízené ekonomiky. "Pro východoněmecké podniky znamenalo sjednocení šok - o jejich výrobky nebyl zájem a navíc ztratily své tradiční trhy v socialistickém bloku," říká Gustav Horn.

Firmám v počátcích zasadil ránu do vazu i směnný kurs východní a západní marky, který byl stanoven nereálně na 1:1, a znemožnil jim tak konkurovat nízkou cenou. "Tradiční výrobky se vytratily a nové hledají východoněmecké podniky stále obtížně," říká Meier, který za jedno z řešení považuje orientaci na nové obory.

Východoněmeckým firmám však podle Horna může pomoci i plánovaný vstup středoevropských zemí do Evropské unie, protože jim umožní snadnější přístup na tradiční trhy.

Bez masivní finanční pomoci, která činí 200 miliard marek ročně a jejíž výrazná část směřuje na sociální programy, se v příštích letech východ Německa asi neobejde. "Stále je potřeba vylepšit dopravní síť či odpadní systém," říká Horn.

Vyrovnání úrovně bývalé NDR se západem země v nejbližších letech přitom považují ekonomové za vyloučené. "Při současném tempu růstu to může být klidně dalších 100 let. Rozumnější než pokoušet se o vyrovnání by bylo snažit se dosáhnout třeba 80 procent úrovně západu," soudí Meier.

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Po kauze společnosti Včelpo s ukrajinským medem, nakupuje čím dál víc zákazníků...
Veterináři pozastavili činnost Včelpu, který prodával med s antibiotiky

Jihomoravští veterináři nepravomocně pozastavili činnost společnosti Včelpo, kterou vlastní Český svaz včelařů. Firma se proti rozhodnutí odvolala, případ...  celý článek

Skupina 19 senátorů podává ústavní stížnost, v níž se domáhají zrušení části...
Devatenáct senátorů zkouší ústavní stížností zrušit část daňového řádu

Skupina devatenácti senátorů se obrací na Ústavní soud v souvislosti se zákonem o kontrolním hlášení DPH. Domáhá se zrušení části daňového řádu. Jedná se podle...  celý článek

Tankování (ilustrační foto)
Benzin a nafta mírně zlevnily, natural stojí přes 30 korun ve třech krajích

Ceny pohonných hmot mírně zlevnily. Benzin Natural 95 za uplynulý týden zlevnil v průměru o haléř na 29,65 koruny za litr a nafta o dva haléře na 28,54 koruny...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.