Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Po Krušných horách vede nejvýš položená trasa

aktualizováno 
Krušné hory -
Nejvýše položená cyklotrasa v severních Čechách vede po hřebeni Krušných hor. Začíná na Klínovci (1243) na Karlovarsku a postupuje za mírného klesání k východu. Klínovec je známý jako lyžařské středisko s vysokou věží televizního vysílače, odkud je za jasného počasí vidět Sněžka, Říp, šumavský Javor a Dyleň ve Slavkovském lese. Naše trasa vede do Klínoveckého sedla, dál pak mezi lanovkami kolem Zámečku k parkovišti. Od vejprtské křižovatky začne táhlé stoupání pod skalnatý hřeben Meluzíny, kde je vlevo odbočka k vápence nad Kovářskou. Vápenka je letitá technická památka. Následuje chalupářská osada Horní Halže. To už jste na dohled obci i vrchu Měděnec, kde se v 16. století těžily neželezné rudy. Pozdější, moderní hlubinný důl je mimo provoz a má být zpřístupněn turistům. U něj je stálá prodejní výstava hornin z okolí. Za rozhledem si vystoupíte na vrchol Měděnce (910 m n.m.), od kruhové stavby kaple Panny Marie je výhled na České středohoří, do údolí Ohře a na Doupovské hory. Za skaliskem Sfingou je třeba jít z náměstí asi pět set metrů jižním směrem. Rozlehlou vodní nádrž Přísečnici objedete po jejím západním a severním břehu. Byla napuštěna roku 1975 a je největší v Krušných horách. V malé osadě Kryštofovy Hamry skutečně hamry zpracovávaly místní železnou rudu. Až pojedete pod Jelení horou, ocitnete se v místech, kde byla ves Jilmová, ze které ale zbyl jen vodojem. Je zajímavý tím, že stojí u nás, ale voda z něj teče do Saska. Jen několik kilometrů nás dělí od Hory Svatého Šebestiána, kde se těžila rašelina i rudy a kde je také silniční hraniční přechod. Poblíž celnice odbočíte vpravo a pojedete po severním okraji Novodomského rašeliniště s rozlohou přes 200 hektarů. Stručná kilometráž: start Klínovec, Měděnec 16 km, Kryštofovy Hamry 27,5 km, Hora Svatého Šebestiána 62,4 km. K orientaci nejlépe poslouží turistické mapy KČT Klínovec a mapa Chomutovsko v měřítku 1: 50 000. Tento výlet je součástí cyklotrasy KČT číslo 52. Ta má červenou barvu a v terénu je vyznačena rozcestníky a značkami. Další putování navazuje na předchozí. Přímo na hranici jsou dvě osamocené osady Načetín a Kálek, kde už je stálých obyvatel jen poskrovnu a většinu domů využívají k rekreaci chalupáři. Z náhorní pláně za Kálkem začnete klesat do údolí Načetínského potoka, který tvoří hranici mezi Německem a Čechami. Na obou svazích nad potokem se objevují drobné skalky. Po několika kilometrech dorazíte na planinu s názvem Gabrielina huť. Bývala zde železářská osada, kde v minulém století na 400 dělníků vyrábělo hřebíky, dráty a různé železářské zboží. Místo ale osiřelo a někdejší rozmach připomínají jen rozpadlé základy budov. Dalším cílem je Hora Svaté Kateřiny, také někdejší horní město, kam dojedete dvěma způsoby. Buď se vydáte přes příhraniční vísku Brandov, nebo vynecháte Načetínský potok a pojedete přímo po hřebeni přes Malý Háj. Obě cesty mají své kouzlo. Ze slávy Hory Svaté Kateřiny zbyla jen soudní budova, kde kdysi sídlil i horní úřad. Dnes je v ní radnice. Malý kostel s cibulovou věží je na protější stran ě malého náměstí, kde leží i restaurace. Rozhledna nad městem není přístupná, slouží totiž telekomunikacím. Z Hory Svaté Kateřiny můžete sjet přímo na dolní konec Nové Vsi v Horách nebo se vydat podél značek přes celou obec. Do dalšího bodu trasy ale vede jen jediná cesta podél hraničního potoka. Proti obydlí hajného je příjemná hospoda a nad hájovnou je zanedbaný pomník připomínající návštěvu rakouského arcivévody Štěpána. Projdete celou vsí za stálého stoupání až ke Klínům, které jsou známým lyžařským střediskem. Do Flájí už zbývají poslední kilometry. Po levé straně minete rašelinný Černý rybník a mírným klesáním dojedete až na hráz Flájské přehrady. Nádrž byla postavena v šedesátých letech a její dno ukrývá zbytky osady Fláje. Přehradu napájí Flájský potok, který v minulosti sloužil pro plavení polen do Saska. Stručná kilometráž: start Hora Svatého Šebestiána, Hora Svaté Kateřiny 23 km, Flájská přehrada 40 km. Z obce Fláje se dochoval jen dřevěný kostelík svatého Jana Křtitele, a to jen díky tomu, že byl přenesen do nedalekého Českého Jiřetína, bývá přístupný. Trasa výletu ubíhá stále k východu. Projedete poblíž Grunwaldského rašeliniště, odkud vytéká Flájský potok. Z osad Vilejšov, Mackov, Grunwald zbyly jen názvy. Projíždíte velkými lučinatými pláněmi, těsně minete pohraniční Moldavu s konečnou stanicí vlaku z Mostu a celnicí. Dorazíte do lyžařského a turistického střediska Nové Město s vrcholem Bouřňákem (869 m). Hotel na vrcholu vznikl přestavbou někdejší chaty KČT z roku 1929, která byla první českou chatou v celých Krušných horách. Z Bouřňáku, kde se můžete i občerstvit, zamíříte na Cínovec přes chatu Vitišku a po severním úbočí vrchu Pramenáč. Křižujete hlavní silnici E55 vedoucí přes celnici do Německa. Z někdejšího dolování barevných kovů zbyly na Cínovci jen haldy hlušiny a různé štoly. Na obou stranách hranice se dnes netěží a zřizuje se společná naučná stezka po horních dílech. Dále vede cesta po horských silnicích s výhledy přes osadu Fojtovice až na Komáří vížku (806 m) s kaplí svatého Walfganga v sedle pod vrcholem, na kterém je horský hotel. Mimo občerstvení a nádherný výhled má hotel spojení s údolím sedačkovou lanovkou, která přepravuje i jízdní kola. Fojtovickou plání projedete až do Adolfova, který je součástí lyžařského střediska Telnice, kam míří za zimními radovánkami hlavně obyvatelé Ústí na Labem. Stručná kilometráž: start Fláje, Nové Město 12,5 km, Cínovec 23 km, Adolfov 32 km, Telnice 36 km. K orientaci poslouží turistická mapa KČT číslo 6 Krušné hory Teplicko. Další zastávkou je Krásný Les, jenž je poslední obcí Krušných hor. Nad ní je vrch Špičák s dobrým výhledem. Na jeho úbočí je sice krušnohorská rula, ale už i pískovec. Do Petrovic je možno dojet přímo zkratkou, nebo přes Nakléřov, což je delší, ale s výhledem na České středohoří. Za Petrovicemi je Tisá, nad obcí je veliké skalní město, z pískovce jsou zde desítky věží, stěn či zákoutí. Většina skal má své jméno a na projití labyrintu jsou třeba asi dvě hodiny. Jsme na území Labských pískovců a v nadmořské výšce 600 metrů. Pokud z následující obce Sněžník vyjedete na Děčínský Sněžník k rozhledně, dosáhnete nejvyššího místa v pískovcích 720 metrů. Třiatřicet metrů vysoká rozhledna je nejstarší v severních Čechách a je posledním výhledovým místem, začne totiž velké klesání. Projedete Maxičky s možností koupání a po dobré silnici přes Jalůvčí sjedete až na břeh Labe. Proti vám bude děčínský zámek a most, naše etapa končí. Proti thunovskému zámku je druhá dominanta Děčína, vyhlídkový zámeček na Pastýřské stěně. Vedle něj je i zoo. Město nabízí přírodní koupaliště s kempem, několik historických mostů a muzeální expozici lodní dopravy po Labi. Kilometráž: start Adolfov, Tisá 20 km, Děčín 38 km. Pomůcky: mapy KČT č. 6 Krušné hory Teplicko, č. 12 Českosaské Švýcarsko, cykloturistická mapa SHOCart Labské pískovce, turistický průvodce České Švýcarsko (David Soukup). Pokud se rozhodnete využít další nabídky, pak vězte, že pojedete krásnou přírodou okolo řek, mezi skalami a stráněmi. Cesta začíná v Děčíně a vede podél Labe do Hřenska hlubokým údolím se skalnatými břehy a svahy. Hřensko je vestavěno do skal při Kamenici, je východištěm výletů, sjíždí se sem na cestu lodí či začátky pěších výletů mnoho turistů. Přispívá tomu i přítomnost hraničního přechodu. Po projetí městečkem směrem na Českou Kamenici se trasa odklání a táhlým stoupáním po točité silnici pokračuje na Mezní Louku. Zdejší známá restaurace s možností ubytování je bývalý lovecký zámeček. Odsud můžeme sestoupit do soutěsky Kamenice, nebo se vydat k Pravčické bráně. Nedaleko ve Vysoké Lípě je další menší zámeček, v němž se lze také ubytovat. Zájemcům o skalní hrádky doporučujeme krátkou vycházku na hrádek Šaunštejn, na vrcholovou plošinu vedou spolehlivé žebříky. Následují Jetřichovice, které jsou podobně jako Hřensko velkým turistickým letoviskem. Dominantou je zalesněná stráň se skalními bloky Vilemíniny stěny a Mariiny vyhlídky. Na obě skály vedou značené cesty. Třetí skalisko, přímo nad dětskou zotavovnou je též někdejší hrádek, výstup je neznačen a obtížnější. Jetřichovice nabízejí i přírodní koupání a opět možnosti stravování a ubytování. Další trasa je do Srbské Kamenice. Široké údolí je plné chalup, typické lužické architektury. Dominantou okolí je Růžový vrch (610 m). Před ves Jánská se dostaneme do města Česká Kamenice s malým a upraveným náměstím. Zdejší zajímavostí je například poutní kaple Panny Marie a dvě vyhlídky nad městem, Jehla a nově postavená rozhledna v hradní zřícenině na Zámeckém vrchu. Výjezd z Kamenice je lemován pískovci a vstupujeme do Lužických hor, které jsou sopečného původu. Pískovce nahrazuje čedič a znělec. Zajímavostí na trase je Pustý zámek, ležící přímo u silnice po levé straně. Jde o téměř kolmou stěnu ze znělcových sloupů. Neobvyklé je, že leží vodorovně. Nedaleko odsud jsou už svislé čedičové varhany v Kamenickém Šenově. Trasa končí v Kytlici. Středu obce vévodí barokní kostel Antonína Paduánského a malý pomník místnímu rodákovi, geologovi F. X. Zippemu. Celý výlet vede po cyklotrase č. 53. Kilometráž: start Děčín, Hřensko 12 km, Jetřichovi ce 28 km, Česká Kamenice 41 km, Kytlice 50 km. Mapy KČT 1: 50 000 Českosaské Švýcarsko a Lužické hory, cyklomapa SHOCart Lužické hory 1: 75 000.

ZAJÍMAVOSTI NA TRASE

Klínovec - daleký výhled,
Vápenka - technická památka,
Měděnec - muzeum v dole,
Přísečnice - vodní nádrž,
Novodomské rašeliniště,
Flájská přehrada,
Český Jiřetín - kostel svatého Jana Křtitele s expozicí, jak se na horách kdysi žilo,
Moldava - naučný okruh o historii sklářství,
Bouřňák - výhled,
Cínovec - naučná stezka o dějinách těžby kovů,
Tisá - skalní město,
Sněžník - rozhledna,
Děčín - zámek, zoo,
Hřensko - kaňon Labe a Kamenice,
Jetřichovice - skalní město

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Pečený candát se zelím a bramborem je oblíbený hlavně v Alsasku, u nás ho...
Test restaurací u památek: Kuchyně nemyslí na děti, Krumlov je předražený

MF DNES otestovala restaurace u dvanácti nejnavštěvovanějších památek Česka. Polovina jich dopadla velmi dobře, ale našli jsme i doslova nechutná jídla. Kromě...  celý článek

(Ilustrační snímek)
Češi nakupují na webu jako diví, za šest měsíců utratili 46 miliard

Internetoví prodejci letos předpokládají, že jejich obrat poprvé překročí magickou stomiliardovou hranici. Výsledky za první pololetí ukazují, že k tomuto cíli...  celý článek

(Ilustrační snímek)
Špatně nastavený systém: biomrkve je v Česku málo, hovězího moc

Na ekologické zemědělství v Česku šlo loni přes 30 milionů eur. Ne vše z dotované produkce však končí v obchodech s logem bio. Kvůli chybějícím zpracovatelům...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.