Po provedení opravy by zákazník vždy měl vyžadovat vystavení dokladu

Josef Hubený z Valašských Klobouk povolal k porouchané televizi opraváře. Ten sice přijel, ale televizor neopravil, protože prý vada nešla odstranit. Za to vše si naúčtoval 500 korun, které pan Hubený zaplatil. Protože se mu verdikt opraváře nezdál, odvezl televizor do jiné opravny ve městě. Tam přístroj spravili, ale při jeho vyzvednutí majitele upozornili, že byl velmi poškozený, nejspíše v důsledku předcházející "opravy". Josef Hubený chce vědět, zda měl první opravář právo na zaplacení pěti set korun. Žádný doklad o provedené opravě a zaplacení částky však nemá.

Protože pan Hubený nemá žádný doklad, nevíme, za co si opravář peníze účtoval, a nelze tedy jednoznačně říci, zda byl jeho požadavek oprávněný, či nikoli. Teoreticky by mohl zákazník žádat na opraváři náhradu škody za poškozený televizor, ale vzhledem k neexistenci jakýchkoli dokladů bude velice těžko dokazovat, že poškození vzniklo právě nepodařeným zásahem opraváře.

Ze sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu ČR (Rozhodnutí 27/77): Při škodě způsobené na starších už použitých a částečně opotřebovaných věcech postupují soudy správně, když zjišťují obecnou cenu, kterou měly tyto věci v době poškození, a když se nespokojí s účetní hodnotou, v níž byly předměty vedeny podle inventarizačních předpisů.