V rámci této akce chtějí sociální demokraté prosadit zákon o majetkových přiznáních. Podle návrhu ČSSD by přiznání vypisoval každý, kdo má majetek v hodnotě nad deset milionů korun. Započítal by do toho hodnotu jak všech nemovitostí a cenných papírů, tak movitých věcí v hodnotě nad deset tisíc korun včetně automobilů či starožitností a uměleckých předmětů.
Právě to však, kromě dalších potíží, považují experti ministerstva financí za kámen úrazu. "Lidé si zatím neumějí správně spočítat ani jednoduchou daň z nemovitostí," konstatoval náměstek ministra financí Michal Frankl. Místopředseda ČSSD a stínový ministr financí si však nemyslí, že by sčítání majetku a vypisování úředních papírů mělo lidi zvlášť obtěžovat. "Když někdo umí sestavit daňové přiznání, tak dá do kupy i přiznání majetku. Nedělejme z lidí hlupáky! Vyplnit o jeden papír ročně víc, to přece nikoho nezabije," řekl Svoboda.
Majetková přiznání v podobě navržené sociálními demokraty odmítají jako zbytečné obtěžování lidí nejen politické strany hlásící se k pravici, ale vzhledem k nepředstavitelným komplikacím v praxi i experti z finančních úřadů. "Vůbec netuším, jak bychom měli zvládat například kontrolu správného ohodnocení majetku. To by berní úředník musel být génius, aby zvládl všechno - aby byl stavař, zemědělec, prostě podle povahy majetku. To si vůbec v těch podmínkách, v jakých jsme, nedovedu představit," rozčiluje se ředitel Finančního úřadu Prahy 4 František Vondrák.
O jednom řešení by přesto věděl: podstatně rozšířit řady berních úředníků. Původně avizovaný účel majetkových přiznání - odhalit, kdo má jaký majetek a zda si ho mohl pořídit legálně, tedy za zdaněné příjmy - přitom jemně zpochybňují už i sami sociální demokraté.
"Je samozřejmé, že to první přiznání, které by se provedlo, by vlastně bylo legalizací i všech podvodně nabytých majetků, protože zpětně nemůžeme prozkoumávat, kde na to ten člověk vzal," přiznal poslanec Jaroslav Bašta. Smyslem této akce by podle ČSSD tedy bylo alespoň to, že po předložení dalšího přiznání za rok by se ukázalo, jaký další majetek si dotyčný člověk pořídil. "Přibude-li vám za rok majetek o sto tisíc korun a vy prokážete, že jste za těch sto tisíc odvedl daně, tak je to zdaněné a je vše v pořádku. Pokud by to v pořádku nebylo, tak byste musel daně dodatečně zaplatit," řekl místopředseda ČSSD Ivo Svoboda.
Jak to bude v případě, že si někdo nový majetek pořídí, ale za nezdaněné peníze, a v majetkovém přiznání nic neuvede? I na to mají sociální demokraté odpověď. Alespoň poslanec Bašta: "Ono se může stát, že u takového člověka zazvoní berňák a optá se ho: Pane, vy jste kupoval tuhle komodu. Ta stála tolik a tolik, vaše daňové přiznání za uplynulý rok je na tolik a tolik. Kde jste na to vzal?" Bašta měl odpověď i na otázku, jak se vlastně finanční úřad o komodě dozví: "K dalším vlastnostem moderního státu patří i to, že jsou nákupy nebo peněžní pohyby nad určitou mez evidovány."
Silné argumenty proti zavádění majetkových přiznání ze strany politických konkurentů i daňových odborníků už sociální demokraty přinutily k tomu, aby svůj původní záměr změkčili. Z původně navrhované výše pěti milionů korun zvedli laťku na deset milionů. To už podle ČSSD musí stačit k tomu, aby se to "normálních" lidí vůbec nedotklo.
"Deset milionů korun, to je vysoko nad tím, co si obrovská většina obyvatel vydělá prací. Prostě majetek za více než deset milionů korun si za život nemohou pořídit," tvrdí Svoboda. Navrhovaný desetimilionový limit je podle něho dělán tak, aby do něj spadli hlavně podnikatelé a podniky. Takové tvrzení ovšem vyvrací realita. Například v Praze se cena rodinných domů pohybuje okolo sedmi až osmi milionů korun. A pokud by mělo jít skutečně o kvalifikovaný odhad nemovitosti, a nikoliv cenu od oka, majitelé domů by za něj zaplatili zhruba třináct tisíc korun. Úřední odhad přitom platí jen jeden rok.
21. července 1999 15:30
