1. Další snížení daní
Letos klesly všem zaměstnancům daně na patnáct procent. A už je schváleno, že od ledna 2009 klesnou ještě níž – na 12,5 procenta.
Na první pohled to vypadá hezky, ale jde jen o trik. Protože se zároveň mají snížit i daňové slevy, většina lidí ve skutečnosti odvede státu na daních více.
Třeba muž s hrubým platem dvacet tisíc, manželkou na rodičovské dovolené a jedním dítětem bude letos brát čistého 18 400 korun. Příští rok, kdy sazba klesne, mu zůstane čistého o šest stovek méně – 17 800 korun.
Skupinka nespokojených poslanců ODS kolem Vlastimila Tlustého proto požaduje opravu zákona.
"Abychom souhlasili s pokračováním reforem, musí dojít ke skutečnému poklesu daní, nejen sazby. Žádáme proto zvýšení daňových slev,“ říká poslanec Juraj Raninec z ODS.
2. Omezení podpory bydlení
Vláda se chystá také udělat ekonomy chválený krok: osekat nejrůznější daňové výjimky. Je jich zhruba 360 a lze očekávat hlasitý křik lobbistů ze všech zájmových skupin: Ta naše výjimka se rozhodně rušit nemá, je důležitá!
Oznámení, odkud kabinet začne nepřehlednou džungli čistit, vzbudilo rozruch: zrušením výhod pro hypotéky a stavební spoření.
Premiér Topolánek v rozhovoru pro Hospodářské noviny řekl, že je připraven zrušit podporu stavebního spoření: "Dávno už to nemá charakter stavebního spoření.“
Co konkrétně myslí, neuvedl. Stavební spoření dnes stát podporuje hned třikrát. Můžete získat státní příspěvek až tři tisíce korun ročně. Úroky z vkladů jsou zcela osvobozeny od daní z příjmů. A navíc si můžete odečíst od daní i úroky z úvěrů ze stavebního spoření.
"Jde o to, aby se stavební spoření využívalo výhradně už jen k bydlení. Aby už nesloužilo jako spoření,“ souhlasí šéf lidovců Jiří Čunek.
Kromě toho ministr financí Miroslav Kalousek řekl, že si dokáže představit zrušení daňových odpočtů nejen u úvěrů ze stavebního spoření, ale i u hypoték. V případě průměrné hypotéky jeden a tři čtvrtě milionu korun to může dělat až skoro dvanáct set korun měsíčně.
3. Částečné pracovní úvazky
Především matky, které se z rodičovské dovolené vracejí do práce, ocení pokus zjednodušit zaměstnávání na částečné úvazky. Do těch se totiž firmám zatím moc nechce. Ministr práce a sociálních věcí Petr Nečas plánuje jejich zvýhodnění.
Podnik by nově mohl uplatnit slevu kolem patnácti set korun na sociálním pojištění. Stejné zvýhodnění Nečas chystá i pro zaměstnávání zdravotně postižených a občanů starších než 55 let.
Tyto záměry mají největší šanci na schválení, předběžně je totiž podporuje i opoziční ČSSD.
Další věc, jež má pomoci rodičům, se týká podpory budování firemních školek. Dnes jsou totiž veřejné školky přeplněné a dostat do nich v některých městech dítě je nemožné. Nečas chce motivovat podniky, aby zřizovaly firemní školky – oplátkou si budou moci náklady odečíst z daní.
4. Do penze až v 65 letech
Nejdůležitější změny se týkají důchodů, jako první je pocítí dnešní třicátníci. Vláda chce postupně zvedat penzijní věk tak, aby lidé od roku 2030 odcházeli do důchodu v 65 letech. A to muži i ženy.
Lidovci požadují, a zřejmě i prosadí, aby u žen alespoň zůstalo zvýhodnění dřívějšího odchodu podle počtu dětí.
Má se zároveň prodloužit povinná délka důchodového pojištění z 25 na 35 let, doba studia na vysoké škole se už nebude započítávat do doby pojištění. Vláda také zpřísní podmínky pro vyplácení invalidních důchodů, kterých hodně přibývá a polykají miliardy korun z rozpočtu.
V další fázi pak kabinet chce, aby si lidé kromě odvodů státu ještě více sami spořili na penze v soukromých fondech.
"Penzijní reforma je klíčová. Pokud ji vláda neprosadí, nemá smysl, aby dál fungovala jen jako udržovací. Já osobně bych v ní už neseděl,“ říká ministr Petr Nečas.
5. Pojištění zdraví na míru
Po letošním zavedení poplatků chystá ministr zdravotnictví Tomáš Julínek další velké změny. Tou hlavní je asi přeměna zdravotních pojišťoven na akciové společnosti, které budou vytvářet zisk. Měly by si konkurovat, zatímco dnes nabízejí všem pacientům totéž.
Julínek chce, aby pojišťovny nabízely pojistné plány šité na míru a lidé si také mohli zvolit spoluúčast. Podle toho, co komu hrozí za nemoci, jestli je sportovec, nebo třeba podle věku.
Kromě opozice tento záměr kritizuje vládní poslanec z KDU-ČSL Ludvík Hovorka, který už odmítl podpořit loňské reformy. "Podle mě tím narušíme solidaritu ve zdravotnictví. Bohatí si budou moci dovolit vyšší spoluúčast,“ míní.
Ministr Julínek tyto výhrady odmítá. Pro lidi, kteří netouží po žádných změnách, se podle něho nic nezmění. A ostatní si budou moci vybrat, zda si své pojištění změní.
