Počet kongresů v Česku má vzrůstat

Kdo se těší, že podzimní zasedání světových finančníků MMFje na dlouhou dobu poslední akcí, po které si všichni od obřích kongresů oddychnou, bude nejspíš zklamán. Především Praha jako středisko kongresové turistiky nabývá v posledních letech na stále větší oblibě a pořadatelé i cestovní agentury se už těší, jak po zářijové zatěžkávací zkoušce bude příliv vědců, podnikatelů i politiků nadále sílit.

„Pokud se jedná o nezávazné objednávky, pak lze říci, že jsme na příští rok vytíženi přes sto procent. Rozhodující je, zda zaplatí zálohu, a ta se platí zhruba čtvrt roku předem, proto na příští rok nelze zatím dělat žádné závěry.
Ale do konce letošního roku máme plně obsazeno,“ uvedl šéf Kongresového centra Praha František Dušek.
Praha loni hostila podle mezinárodní agentury UIA, která pořádání kongresů sleduje, 75 větších mezinárodních akcí. To ji řadí na devatenácté místo ve světě.
Pokud se kongres měnového fondu, který patří mezi největší akce svého druhu, podaří úspěšně zorganizovat, Praha má podle expertů šanci zaútočit i na vyšší pozice. „Na příští rok máme rozjednáno sedm větších událostí. Mohli bychom i přetáhnout něco z Vídně,“ slibuje Dušek.
Právě chybějící prostory byly podle lidí z cestovního ruchu jednou z hlavních příčin, proč Praha zatím v boji o pořádání větších kongresů výrazněji nezabodovala.
Jiné limity však zůstávají. „Hotely zatím neodpovídají úplně poptávce. Pokud se na akci sejde více než tři sta lidí, může nastat problém zajistit služby na odpovídající úrovni,“ tvrdí Renata Lukášová z agentury Maxin. Zejména výjimečně vysoký zájem o nejluxusnější hotelové apartmány, v kterých chce světová finanční elita bydlet, dělá pořadatelům vrásky. „Už v roce 1996, kdy se o uspořádání výročního zasedání v Praze rozhodlo, bylo jasné, že kapacita v nejšpičkovějších hotelech nebude postačovat.
Nyní se proto hrají velké šachy s tím, jak do 31 hotelů rozmístit tisícovky delegátů,“ popisuje česká zástupkyně ve Světové bance Jana Matesová.
Česká centrála cestovního ruchu odhaduje, že účastník normálního kongresu utratí denně v Praze v průměru 246 dolarů, tedy necelých deset tisíc korun. „Z našich odhadů vychází, že účastníci těchto zasedání utrácejí asi třikrát víc než běžní turisté,“ říká David Mourek z Centrály. V průměru zde účastník kongresu zůstává čtyři dny.
Účastníci zářijového zasedání by však měli utrácet ještě víc. Podle studie firmy Deloitte & Touche návštěvníci zůstanou v průměru 7,3 dne a průměrně za den utratí 372 dolarů. Celkové příjmy republiky ze všech konferencí během příštích pěti let studie odhaduje na sedmnáct miliard korun.
“Snahou je, aby se kongresová turistika rozšířila i na další oblasti, protože jinak stačí jedna akce typu měnového fondu, a už se do Prahy další turisti nevejdou. Perspektivu mají třeba Krkonoše, horské oblasti jako třeba Alpy jsou totiž pro kongresy dost vyhledávané,“ dodává Mourek.
Zatím se však regionům mimo Prahu daří získávat spíše menší akce. „Pro top události má Praha nejlepší kulisu - kongresové zázemí, paláce pro galavečery a společenský program pro delegáty a jejich manželky,“ míní Jessie Hronešová z kanceláře Czech Travel Center.