Člověk, kterému soud oddlužení povolí, dostává ze své mzdy pět let jen životní minimum a ze zbytku platu splácí své dluhy. Ilustrační foto.

Člověk, kterému soud oddlužení povolí, dostává ze své mzdy pět let jen životní minimum a ze zbytku platu splácí své dluhy. Ilustrační foto. | foto: Profimedia.cz

Počet neplatičů rychle roste, dluhy nestíhá splácet třikrát více lidí než loni

  • 205
Firem, které neplatí faktury, je ve srovnání s loňskem skoro dvojnásobek. A lidí, kteří nezvládají splácet dluhy a musí je oddlužit soud, dokonce třikrát víc. Vyplývá to z údajů největších tuzemských úvěrových registrů.

"Významně rostou záznamy u subjektů s IČ, tedy u podnikatelů a firem," říká předseda Rady sdružení Solus Luděk Čermák. U firem byl na konci srpna objem dluhů po splatnosti 1,7 miliardy korun, což je téměř o devadesát procent více než před rokem.

Solus sleduje pouze lidi a firmy, kteří se dostali s placením do skluzu. A ti jsou v něm evidováni ještě tři roky poté, co dluh uhradí.

Fyzické osoby už mají v Solusu ke konci srpna dluhy za osmnáct a půl miliardy korun, což je o třetinu více než loni. "Neplacení se zatím týká hlavně skupiny lidí s nejnižšími příjmy. Těm přibývají záznamy – místo jednoho dluhu po splatnosti už mají například tři," dodává tajemník Solusu Jan Stopka.

Tomu odpovídají i údaje o počtu osobních bankrotů. O ty u soudu žádají předlužení lidé, kteří nejsou schopni splácet úvěry. Podle údajů portálu Cribis.cz počet vyhlášených osobních bankrotů meziročně stoupl na trojnásobek. Zatímco loni o oddlužení do konce srpna žádalo 438 lidí, letos to bylo 1 326.

Člověk, kterému soud oddlužení povolí, dostává ze své mzdy pět let jen životní minimum a ze zbytku platu splácí své dluhy. V pětileté lhůtě jich musí splatit aspoň 30 procent.

Po schválení novely insolvenčního zákona může soud nechat dlužníkovi i víc peněz než životní minimum. Je totiž pravděpodobné, že bankrotovat začnou i bohatší lidé ze střední třídy.

Problémy mají hlavně mladí

S růstem podílu úvěrů nesplácených více než devadesát dní k jejich celkovému objemu se potýkají také bankovní a nebankovní registr. Ty sledují údaje o všech, kteří půjčku mají, bez ohledu na to, zda ji dobře splácejí, či nikoli.

"Trend je samozřejmě rostoucí. Největší problémy se splácením má skupina lidí od 15 do 24 let. Naopak nejstabilnější je produktivní věk s hypotékami," říká Zuzana Pečená, výkonná ředitelka bankovního registru, který eviduje údaje od bank a stavebních spořitelen.

Na konci července evidoval objem úvěrů po splatnosti ve výši sedmi a půl miliard, což je o 2,3 miliardy korun více než ve stejném období před rokem.

Velký nárůst podílu úvěrů nesplácených více než devadesát dní k jejich celkovému objemu eviduje i nebankovní registr, jenž zaznamenává data hlavně od splátkových a leasingových firem. Jím sledovaný podíl narostl od loňska o více než sedmdesát procent.

Jeho představitelé však upozorňují, že číslo je ovlivněno také tím, že si lidé půjčují méně než v minulých letech. Růst podílu nesplácených úvěrů je proto vyšší, než kdyby zároveň rostl i celkový objem půjček.

"Meziroční nárůst podílu nesplácených splátek je způsoben nejen zhoršenou platební morálkou, ale i tím, že si lidé půjčují méně než dříve," říká mluvčí nebankovního registru Vladimír Komjati.

To je způsobeno především náladou mezi lidmi, kteří mají obavy o budoucí příjmy. Některým už kvůli snižování mezd také klesly. Finanční ústavy jsou navíc opatrnější a půjčku tak dostane méně zájemců.

Například u společnosti Provident Financial, která poskytuje krátkodobé úvěry lidem, kteří většinou na bankovní půjčku nedosáhnou, žádají o půjčku stále bohatší rodiny. "Podíl žadatelů o půjčku s čistým příjmem domácnosti nad 25 tisíc korun měsíčně byl v posledních dvou letech vždy desetinový. Letos vzrostl na 29 procent," popsal mluvčí Provident Financial Ondřej Holoubek.

"Řada rodin s hypotékou na spotřebitelský úvěr od bank nyní nedosáhne a musí využít služeb nebankovního sektoru," doplnil. Výrazně menší zájem o úvěry mají naopak rodiny s příjmy mezi deseti a pětadvaceti tisíci korunami.

Zároveň připustil, že i Provident musel zpřísnit podmínky. Žadatel, kterému firma ještě nikdy nepůjčila, dostane napoprvé maximálně třítisícovou půjčku. I tak firmě pravidelně splácí pouze čtvrtina jejích dlužníků. Zbytek klientů využívá možnosti rozložit si úvěr bez hrozby sankcí do delšího splátkového období.

Podle průzkumu, který Provident Financial uskutečnil mezi svými klienty, odkládají lidé splátky nejčastěji kvůli ztrátě zaměstnání nebo snížení platu. V oblastech s nejvyšší zaměstnaností nesplácí firmě kvůli ztrátě zaměstnání dokonce 30 procent klientů firmy.

,