Pod hrozbou dražby dlužníci často platí

Neplacení dluhů často neznamená, že dlužník nemá dostatek peněz, ale jednoduše fakt, že se mu závazky platit nechce. Potvrzují to zkušenosti věřitelů a dražebníků, kteří již rok mají na neplatiče kladivo v podobě zákona o nedobrovolných dražbách. "V našem případě se čtyřicet procent ohlášených dražeb vůbec neuskutečnilo, protože dlužník bance raději zaplatil," říká Ivo Gavlas ze společnosti Gavlas, která dražby provádí.

Dlužníci nemají ještě hrozbu dražby zažitou, ale jakmile podle Gavlase dostanou do ruky dražební vyhlášku, začnou intenzivně jednat o splacení dluhu.

V průběhu jednoho roku od přijetí zákona bylo vyhlášeno téměř tři tisíce dražeb. V drtivé většině šlo o nemovitosti. Nejvíce se draží komerční objekty a rodinné domy, méně obvyklé jsou restaurace či samostatné pozemky.

Avšak i nedobrovolné dražby se někteří neplatiči snaží narušit a prodej majetku oddálit. "Vyhýbají se převzetí upozornění o zamýšlené dražbě, zpochybňují výši dluhu soudní cestou a podobně," uvedl mluvčí Konsolidační agentury Jiří Pekárek.

Dražebník musí u nedobrovolné dražby dodržet řadu postupů a termínů, což dlužníci využívají. "Zákon nařizuje majiteli umožnit prohlídku nemovitosti, ale nestanovuje sankci, když tak neučiní. Zájemci si tak často dům prohlížejí za plotem," konstatoval Petr Faltys ze společnosti Faltys a Partner.

Stejně tak u žalob na neplatnost dražby nemá soud termín, do kdy musí rozhodnout. Dražba se pak po rozhodnutí soudu musí obvykle opakovat. Ačkoliv by se dalo očekávat, že nejčastěji budou na dveře dražebníků klepat banky s desítkami miliard nesplácených úvěrů, z jejich iniciativy došlo jen ke 305 dražbám.

"Může to být tím, že se banky domnívají, že vstup do Evropské unie ceny nemovitostí zvýší," soudí Hana Juřenová z dražební společnosti MAX. Významnější příčinou však podle odborníků je, že největší balíky špatných úvěrů i se zástavami banky převedly na stát a v současné době je spravuje Konsolidační agentura.

Objem problémových aktiv v agentuře je kolem 300 miliard. Podle dražebních společností však Konsolidační agentura tento způsob vymáhání pohledávek příliš nevyužívá. "Oni se kloní spíše k odprodeji pohledávek," uvedl Petr Faltys.

Odprodej pohledávek ve výběrovém řízení přitom nezajišťuje Konsolidační agentuře maximální možné příjmy. "Výtěžnost prodeje při dražbě je vyšší," připouští Jiří Pekárek. Agentura však prý kvůli náročnosti příprav startuje dražby až v letošním roce.

"Zatím se uskutečnily tři dražby, ale dalších dvanáct v objemu stovek milionů korun je připravených," dodává Pekárek. Ve srovnání se státní agenturou jsou komerční banky aktivnější.

"Konalo se 73 nedobrovolných dražeb," uvedla Markéta Dvořáčková z tiskového oddělení Komerční banky. Velkou porci nemovitostí do dražby chystá i Česká spořitelna. "Máme připraveno 100 až 150 případů a do konce roku jich chceme provést padesát," uvedla Věra Čarná z tiskového oddělení spořitelny.