Ilustrační snímek.

Ilustrační snímek. | foto: MF DNES

Kdo byt nevytápí, zaplatí za teplo víc. Je to tak správné, míní expert

  • 1088
Ti, kdo se nechávají vytápět od sousedů a sami netopí, nebo jen minimálně, zaplatí od ledna více. Topit by měli obyvatelé bytových domů s ústředním topením minimálně na 17 stupňů, řekl v on-line rozhovoru se čtenáři iDNES.cz tajemník Asociace rozúčtovatelů nákladů na teplo a vodu Jaromír Pohanka.

Stát od ledna změní pravidla, podle nichž lidé rozpočítávají náklady na teplo v bytových domech. Systém má být spravedlivější než dosud. Ti, kdo hodně šetří, si připlatí nejvíce.

Někteří čtenáři iDNES.cz se obávají, že vyhláška potlačí motivaci lidí šetřit. Jeden z nich nový systém označil jako nespravedlivý. Uvedl, že dva roky nevytápí ve středovém bytě, protože mu vyhovuje teplota 19-20 stupňů, nicméně v bytě má 21 stupňů. „Podle nových pravidel budete platit 80 procent průměrných nákladů na 1 m2 započitatelné podlahové plochy,“ odpověděl mu Pohanka.

ON-LINE ROZHOVOR

Odpovědi Jaromíra Pohanky čtenářům iDNES.cz

Toto pravidlo se týká podle nové vyhlášky případů, kdy se vytápí málo nebo vůbec. Pokud dotyčný odjíždí na víkend, neměl by podle experta topení vypínat, ale regulovat teplotu na 17 až 19 stupňů. „Tato teplota je nutná k tomu, aby nedocházelo ke kondenzaci vody ve stavebních konstrukcích a tím případně i k plísním,“ uvedl. Navíc 17 stupňů je požadavek na minimální výpočtovou teplotu.

Podle Pohanky není dobrou cestou ani šetření, kdy nájemník na vytápění rezignuje, protože se místnost umístěná například nad garáží špatně vytápí. Přispívá to totiž k nerovnoměrnému vytápění celého objektu a zvyšuje požadavky na vytápění v jiných místech.

„Nejde o to, vytahovat lidem peníze z kapes, ale jen o napravení dosud platných nespravedlností při rozúčtování. Nyní se plýtvačům tepla může účtovat až dvojnásobek průměrných nákladů,“ uvedl k nové vyhlášce Jaromír Pohanka.

Princip zůstává stejný, mění se jen vzorce

Zdánlivě nenápadná vyhláška 269/2015 mění vzorce, podle nichž se vypočítávají peníze, které nájemníci hradí za vytápění. Po letošním povinném zavedení měřáků v bytech je to další velká změna, která se dotkne milionů lidí. Vyhláška měla původně platit už před dvěma lety, ministerstvo pro místní rozvoj ale nakonec její platnost několikrát posunulo. Lednový termín však už měnit nelze (více čtěte zde).

„Vyhláška zamezí tomu, aby se zejména majitelé středových bytů nechali vytápět ostatními a neplatili za to. Je to krok k větší spravedlnosti mezi obyvateli,“ domnívá se Pohanka. Právě snahou o větší spravedlnost ministerstvo vyhlášku zdůvodňuje.

Dosavadní vyhláška umožňuje rozdělit náklady na teplo ze 40 až 50 procent podle podlahové plochy (základní složka) a zbytek na skutečnou spotřebu každého bytu (spotřební složka). U některých bytů se zohledňuje také to, že jsou na nevýhodném místě, kde se musí více topit, například v přízemí či pod střechou.

Rozúčtování tepla se pro miliony lidí změní. Pohorší si „šetřílci“

Významná je především pro spořivé domácnosti nová výše maximální odchylky od průměrné ceny za teplo na metr čtvereční. Pokud například dosud stálo roční vytopení metru čtverečního v domě 300 korun, mohla se účtovaná cena lišit o 40 procent každým směrem podle toho, jak moc lidé topili. Rozmezí tedy bylo 180 až 420 korun.

Nově může klesnout oproti průměru jen o pětinu, stoupnout však může až o sto procent. Rozmezí se tedy změní z 240 na 600 korun. To znamená, že ti, kdo „berou“ teplo od souseda, nemohou na nechtěnou pomoc tolik spoléhat. Připlatí si ovšem ti, kteří topí třeba dvakrát tolik, než je průměr domu. Ti, kdo neotočí za celý rok kohoutkem radiátoru, zaplatí 80 procent průměrné spotřeby domu.

Jak se změní rozpočítávání plateb za teplo.
Modelové příklady výpočtu plateb za teplo podle nových pravidel.
Modelové příklady výpočtu plateb za teplo podle nových pravidel.
,