Díky exkluzivní smlouvě s Nestlé firma NS Invest roste, má desítky mrazicích vozů, přes 200 zaměstnanců, tisíce mrazicích boxů po celé republice, klienti jí přibývají, banky půjčují. Takhle bychom příběh vyprávěli v roce 2013.
Dnes je však situace diametrálně odlišná. NS Invest čelí insolvenčnímu řízení, dvě banky od ní chtějí 35 milionů korun a tlačí ji do konkurzu. Situace eskaluje u několika soudů, z někdejších přátel jsou zarytí nepřátelé a z vysněných zisků zbyly dluhy.
Několik desítek milionů
Ale začněme od začátku. Aleš Hušák v roce 2012 už půl roku nebyl šéfem Sazky, když tu ho oslovil jeho dlouholetý kamarád, spolužák z trutnovského gymnázia Karel Matyska, podnikatel a specialista na restrukturalizace.
„Do projektu jsem vstoupil na žádost Karla Matysky, kterému jsem věřil. Poté, co zjistil, že investuji v několika projektech, jsem se stal organizátorem části investiční skupiny, asi 25 procent z celku, která se spolu s dalšími subjekty rozhodla revitalizovat společnosti, které prodávaly v ČR mražené zboží,“ vzpomíná Hušák. Jeho úloha údajně spočívala v hledání investorů a sestavení investorské smlouvy.
Nebyl však jediným, na koho se Matyska obrátil. Značný vliv v nově vzniklé skupině získal rovněž Miroslav Hálek, další barvitý Východočech, který figuroval v kauze údajně vytunelovaného fondu Trend a byl nepravomocně odsouzen.
Hušáka, Matysku a Hálka doplnil Martin Hruška, někdejší generální ředitel českého Intersparu. Ten měl celý projekt řídit. Celkem ve struktuře figurovalo až 20 subjektů, někteří investoři do firmy vložili peníze, jiní v ní kapitalizovali pohledávky, které za firmou měli.
Do společnosti přitekly desítky milionů korun. Kolik z nich bylo Hušákových, není známo. „Nechci odpovídat, ale ztráta každé koruny je nepříjemná. Mám více projektů, do kterých investuji, tenhle je neúspěšný. Jediný,“ říká Hušák.
Příliš kohoutů na ledě
Neforemný mix osobností se nakonec ukázal jako největší slabina projektu. Pamětníci dnes osud firmy glosují slovy o přílišném množství kohoutů. Připouští to i Matyska, jenž se z projektu stáhl v roce 2013.
„Personální politika mi v tomto případě moc nevyšla, následné spory mě hodně osobně zasáhly, stále jsem z toho hodně špatný,“ říká.
Hušák svou roli ve firmě zlehčuje, podle svých slov se na obchodních rozhodnutích firmy nepodílel, v oficiálních dokumentech a orgánech firmy byste jeho jméno hledali marně. Ostatní to však vidí jinak. Jeho buldočí styl prý narážel na odpor neméně autoritativního Hálka. Toho Hušák příliš dobře z minulosti neznal. Jako šéf Sazky se s ním jen občas potkával v době, kdy Hálek vedl lyžařský svaz.
Oba v NS Investu zastupovali část akcionářů, kteří si navzájem konkurovali. Většina údajně stála za Hálkem, nicméně společnou rukou se zbavili Martina Hrušky, s nímž se neshodli na základní vizi firmy.
Hruška byl jako zkušený manažer velkých řetězců zvyklý pracovat ve velkých objemech a to se pro byznys NS Investu prý příliš nehodilo. Alespoň tak to hodnotí jeho tehdejší společníci. Hruška na dotazy iDNES.cz nereagoval.
Byznys společnosti měl stát na takzvané malé logistice. Zatímco velké řetězce zavážejí velké logistické firmy, na malé obchody a restaurace se nedostává. Právě pro ně NS Invest budoval propracovaný systém zavážek mraženého zboží skrze mrazírenská regionální střediska. Problém je, že se vozí malé množství zboží, zato do vzdálenějších a rozptýlenějších míst. Ukázalo se, že jde o finančně velmi náročný systém, a firma potřebovala další peníze. Hušák se v závěru roku 2013 z projektu podle svých slov stáhl, zůstal jen poradcem. Jeho peníze tam ale zůstaly.
Banky od firmy couvají
Zásadní zlom přišel na jaře 2014. Po několika týdnech vyjednávání ukončila úvěrování Raiffeisenbank, což firmu poslalo do kolen.
NS Invest se snažil výpadek financí řešit dalším úvěrem. Nakonec firmě půjčila Oberbank. Kolem tohoto úvěru však panují nejasnosti. Hálek ho neuznává, podle něj byl neoprávněně uzavřen lidmi od Hušáka bez vědomí většiny akcionářů. Hušák to odmítá s tím, že se ve NS Investu tehdy už aktivně neangažoval.
Peníze však nešly jen NS Investu, ale také firmě Finance rychle, jejíž úloha v celém případu není jasná. Hálek v listinách založených u insolvenčního soudu naznačuje, že v ní figurují Hušákovi spolupracovníci.
„Vím o ní, ale nemám k ní žádný vztah. Je to jedna ze společností okruhu firem kolem NS Investu... A pokud v té souvislosti něco Hálek tvrdí, pak by to musel prokázat,“ říká k tomu Hušák.
Každopádně NS Invest přestal úvěr splácet a banky ho ženou do konkurzu. O úpadku ale soud ještě nerozhodl.
Hálek v obraně tasil proti oběma bankám žaloby. Mnohem ostřeji vystupuje proti Raiffeisenbank, na niž míří žalobu na náhradu škody ve výši 371 milionů korun. Banka podle jeho mínění nepochopitelně odstoupila od prodloužení úvěru jen dva dny před podpisem, čímž fungující firmu dostala do existenčních problémů.
Zástupci Raiffeisenbank se k případu vyjadřovat nechtějí. „Každý proces schvalování úvěrového financování probíhá v několika fázích s tím, že konečné rozhodnutí náleží výhradně oddělení řízení rizik, případně úvěrovému výboru banky,“ říká v obecné rovině mluvčí Tomáš Zavoral.
V NS Invest se nyní spekuluje, že se banka zalekla právě kontroverzních postav Hušáka a Hálka. Poslední verzi žaloby podal Hálek ve jménu NS Investu tento týden.
Zástupci Raiffeisenbank považují útok za účelový. „Společnost NS Invest se pokusila uplatnit vůči bance uměle vykonstruovaný nárok na náhradu škody a různé, svou podstatou absurdní nároky. Žádný z těchto pokusů se však nikdy nestal reálným v tom smyslu, že by došlo k jeho projednávání,“ říká Zavoral.
Tažení proti Raiffeisenbank je nicméně v současnosti tím jediným, na čem se bývalí partneři Hušák s Hálkem shodnou.
Hušák se rád obklopoval luxusem. Podívejte se do O2 arény:
24. března 2014 |
