Přišli na to při pečlivém prozkoumávání výdajů a příjmů domácností.
Není výjimkou, že takzvaně "na firmu" si lidé pořizují i několikamilionové vily.
"Podnikatelé v roce 2003 využili pro spotřebu svých domácností podle odhadů více než 41,8 miliardy korun zisků, které oficiálně nepřiznali," uvádí ve své zprávě Český statistický úřad (ČSÚ).
Objem nepřiznaných zisků byl tehdy téměř pětkrát vyšší než to, co firmy oficiálně vyplatily například formou dividend domácnostem ze zdaněných zisků. Stát tak přišel odhadem zhruba o 15 až 20 miliard korun na daních.
"Věřím, že odhad objemu nepřiznaných zisků podnikatelů může být správný. Jednalo by se zhruba o tři procenta všech příjmů domácností, což není zas tak dramaticky vysoký podíl," komentuje zjištění statistiků ekonom HVB Bank Pavel Sobíšek.
I další ekonomové potvrzují, že odhad není nadnesený, dokonce že nákupů zboží, které zaplatí firma a využije podnikatel, bude ještě víc. Firmy si tak snižují daňový základ a majitelé ještě ušetří na DPH.
"Já si osobně myslím, že to bude ještě daleko vyšší suma. Mohou za to složité a nepřehledné daňové zákony. Podnikatelé v tomto prostředí snadněji zatajují příjmy," potvrzuje Jan Hanousek z ekonomického institutu CERGE-EI, který také zkoumal důvody pro rozkvět šedé ekonomiky.
Realitu pak popisují lidé z finančních úřadů, kteří se vydávají do šanonů s účetnictvím firem, jež odvádějí nápadně málo na daních, a nacházejí tam faktury například i za tenisové rakety.
Hit: nafouknuté výdaje za reklamu
"Začíná to vybavením pro domy, sportovními potřebami a končí nepotřebnými výdaji na reklamu. To je hit. Například milion za reklamní spot v rádiu, který ani neběžel. Setkáváme se s tím neustále. Podobné triky dělá tak šest až sedm firem z deseti," líčí ředitel Finančního úřadu v Hradci Králové Jan Vorlíček.
Desítkám hříšníků pak doměřují daně a sankce za každý den, co firma žila se zkrácenými daněmi.
Toky peněz a hospodaření bývají v malých firmách neauditované. I přes kontrolu finančních úřadů v nich existuje větší prostor pro únik vydělaných peněz mimo jejich oficiální účetnictví.
Kontroloři musí prokázat, že si podnikatel do nákladů započítal něco, co nesouvisí s činností firmy nebo co nevedlo ke zvýšení jeho příjmů z podnikání. Sami obchodníci však často pomáhají firmám výdaje ještě víc kamuflovat a vypisují doklady o zaplacení, z nichž nejde přesně vyčíst, o jaké zboží jde, či je vypisují na úplně jiný nákup.
Podle CERGE šedá ekonomika v Česku dosahuje až dvou set miliard korun. Na boj proti ní platí podle ekonomů dvě věci: nižší a jednoduché daně a omezení byrokracie.
"Čím jednodušší systém je, tím jednodušší je jeho kontrola a má i vyšší výnos. Cesty, jak neplatit daně, jsou také drahé. Najímat si poradce na vytváření složitých offshorů se prostě v určité chvíli přestane vyplácet," dodává Hanousek. Dnešní zákon o dani z příjmu má po padesáti novelách 81 tisíc slov a 254 výjimek.
