Naposledy se spodní platová hranice zvedala v červenci na 7 955 korun. Lidé, kteří pracovali za minimální plat si tak polepšili o 385 korun.
Podnikatelé se proti nařízení, jakou odměnu mohou svým zaměstnancům dát za jejich práci, brání.
"Minimální mzdu některé ekonomiky odmítají jako neregulérní zásah státu do tržního hospodářství. Také mnohé české firmy považují určování výše minimální mzdy jako nekorektní zásah do svých pravomocí," vysvětluje předseda HK Jaromír Drábek.
"V průběhu letošního roku byla minimální mzda navýšena hned ve dvou vlnách, celkový nárůst její výše v roce 2006 tak překročil deset procent," namítá HK.
Podle HK má zvyšování limitu za následek jen menší pružnost na trhu práce a pro některá odvětví to znamená podstatný růst nákladů.
"V oborech jako je textilní průmysl či zemědělství stát takovým nařízením brzdí rozvoj firem a v mnohých případech dokonce ohrožuje samotnou existenci podniku," říká šéf sdružení podnikatelů Jaromír Drábek.
Drábkovi se nelíbí ani to, jak stát nárůst minimální mzdy zdůvodnil - podle prohlášení ministerstva by totiž měla bránit chudobě. Drábek ale má za to, že chudobě by měla předcházet sociální síť. Zvyšováním minimální mzdy ale její roli suplují právě podnikatelé.
"Zákonodárci by se měli vyvarovat poškození podnikatelského prostředí tak razantním jednorázovým zásahem, pro některé subjekty by mohlo být nevratným. Pokud i budoucí vláda bude požadovat zachování institutu minimální mzdy, pak by v průběhu jednoletého zmražení měl být vypracován střednědobý harmonogram (na 3 až 5 let) jejího růstu, který by firmy ochránil před skokovým růstem a umožnil jim přípravu jejich podnikatelských plánů," uzavřel Drábek.
