Šestatřicetiletý řidič kamionu z Ostravy bere podle platového výměru jen něco málo přes pět tisíc korun, což je zákonem daná minimální mzda. Ve skutečnosti se jeho příjmy pohybují mezi patnácti až dvaadvaceti tisíci.
"Šéf mi plat dorovnává falešnými cesťáky," přiznává muž a stěžuje si: "Kdybych přišel o práci a šel na podporu, vypočtou mi směšnou sumu, taky důchodové pojištění mám nízké. Ale stavět se proti nemá smysl, je to normální."
Také jeho předchozí šéf řidičům naoko platil minimální mzdy a zbytek doplácel načerno, někdy i do čtyřiceti tisíc. "Podobný postup je častý ve firmách, kde jsou lidé placeni hotově," přisvědčil zástupce ředitele Finančního úřadu pro Prahu 1 Lubomír Janoušek.
Černé platy jsou běžné ve stavebnictví, u prodavaček, servírek, uklízeček... Řada podnikatelů vůbec se svými zaměstnanci žádné smlouvy neuzavírá a nikde je nevykazuje.
"Těžko to dokazovat, když peníze na platy většinou vůbec neprojdou účetnictvím firmy," říká Marie Veselá z Finančního úřadu v Havířově. Úředníci se o podvodech dozvídají často přímo od lidí, kteří si přijdou na zaměstnavatele stěžovat.
"Ale když mají do protokolu uvést konkrétní fakta a jména, couvnou. Jsme bez důkazů," shodují se úředníci. Stává se, že kontroloři na stavbě najdou partu zedníků, kteří nejsou schopni říct, kdo je zaměstnává.
"Je nám jasné, že jsou placeni načerno, ale těžko tahat kopáče z výkopu, legitimovat ho a vymáhat po něm smlouvu," řekl doslova jeden z inspektorů.
Vžitá praxe často vyhovuje všem: Lenka z nevelké obce na Mladoboleslavsku, samoživitelka s malým dítětem, je podle smlouvy zaměstnána na částečný úvazek v místním obchodě. Ve skutečnosti pracuje celou směnu a bere přes šest tisíc korun. Kdyby příjem přiznala, přijde o mateřský příspěvek.
Tajně pracují i stovky lidí, kteří berou sociální podporu či dávky.
"Nedávno jsme na anonymní podání předvolali desítku lidí, kteří načerno dělali na výkopových pracích. Většina z nich přišla, ale tvrdili, že dotyčného zaměstnavatele nikdy neviděli a neznají," popisuje Marie Veselá. Případ skončil bez postihu.
Také úřady práce, které kontrolují dodržování mzdových a zaměstnaneckých předpisů, jsou ve stejné situaci. "Nevzpomínám si na jediný případ černých mezd, který by se podařilo postihnout," řekla Eva Bartoňová z ostravského úřadu práce.
Podobnou zkušenost má i Ivan Prudič z Nového Jičína. "Na rozdíl od daňových úřadů nemáme přístup do účetnictví firem, nemáme možnost černé mzdy dokázat. Ideální by byly společné kontroly obou úřadů," míní.
To je však nereálné: "My nesmíme nikomu sdělovat zjištění z daňových kontrol, dokonce ani úřadům práce. Ani v případě, když víme, že firma načerno platí lidi u nich evidované jako nezaměstnané," krčí rameny Marie Veselá. Hojně je rozšířen i další typ úniků: řada zaměstnavatelů žádá po zájemcích o práci vlastní živnostenský list a uzavírá s nimi nejrůznější dodavatelské smlouvy.
"I tady je postih těžký, jde o vztahy pohybující se na hraně zákona. Postižitelné jsou jen naprosté extrémy, kdy na smlouvu pracuje třeba sekretářka nebo pokladní v obchodě. Jedinou cestou, jak tomu zabránit, je přiblížit podmínky zdanění závislé činnosti daním z podnikatelských příjmů. Dál zvyšovat už tak vysokou zátěž podnikatelů nelze, pomohlo by ale snížení daňového zatížení závislé činnosti," uzavírá Lubomír Janoušek.
