Ilustrační snímek

Ilustrační snímek | foto: Jiří Benák, iDNES.cz

Nejdřív po něm volaly, pak naříkaly. Teď si firmy propad koruny pochvalují

  • 469
Většina větších podniků v Česku hodnotí s dvouletým odstupem intervence České národní banky, kvůli kterým od podzimu 2013 oslabila koruna, spíše pozitivně. Pomohly především k vyšším ziskům exportérů a tím k větší výrobě, poklesu nezaměstnanosti a růstu mezd.

Podle Asociace exportérů zatím režim devizových intervencí přinesl českým vývozcům v tržbách, zisku a přidané hodnotě přibližně 400 miliard korun.

Negativně ale hodnotí krok ČNB ty firmy, co měly zajištěné kurzy proti propadu, prodeje dohodnuty v korunách a nákupy v eurech.

Devizové intervence zahájila ČNB předloni v listopadu s cílem zabránit deflaci, která by vedla k propadu platů a investic. Za jediný den se jí podařilo snížit kurz české měny z přibližně 25,80 na 27 korun za euro. Krok tehdy kritizovala řada ekonomů, podnikatelů i politiků. Firmy se shodují, že nejvíce by je nyní poškodily skokové změny kurzu, proto doufají v postupné uvolňování režimu.

Intervence pomohly. Lidé a firmy přestali odkládat nákupy

„Dlouhodobé benefity jsou nezanedbatelné, nicméně krátkodobé změny v měnové politice vedou k nejistotě exportérů. Z tohoto pohledu vnímáme devizové intervence ČNB veskrze pozitivně, protože dlouhodobé oslabení kurzu měny vede k podpoře exportu, což je pro naši firmu, která 70 procent svých výrobků vyváží, velmi podstatné,“ řekla mluvčí strojírenské skupiny Škoda Transportation Lubomíra Černá.

Devalvaci české měny si pochvaluje například také vedení strojírenské společnosti Papcel z Litovle na Olomoucku, která drtivou většinu papírenských strojů exportuje. Díky slabší koruně může zahraničním odběratelům nabídnout lepší ceny.

Jak fungují měnové intervence ČNB?

Intervence k oslabení koruny znamenají, že Česká národní banka začne prodávat rezervy v korunách a nahradí je rezervami v cizích měnách. Prodejem rezerv v české měně se koruna zlevní, protože jí je v oběhu více, a tím oslabí vůči zahraničním měnám.

Intervence pomohly i karlovarské porcelánce Thun 1794, díky ní prý přežila přežila výpadek dodávek do Ruska. Nahradily je vyšší tržby uskutečněné v eurech a dolarech. „Cena dolaru je pro nás vynikající. Na rok 2016 máme jistotu, že neproděláme. Máme asi osm milionů dolarů tržeb, takže pokud se kurz změní o dvě nebo tři koruny, znamená rozdíl až 27 milionů korun, které buď dostaneme nebo ne,“ řekl generální ředitel společnosti Thun 1794 Vlastimil Argman.

Pro vizovickou likérku Rudolf Jelínek nebyly intervence až takovým přínosem. „Naše společnost je jak vývozcem, tak dovozcem, proto se účinky devizové intervence v našem případě v zásadě stírají,“ uvedl obchodní a marketingový ředitel Miroslav Motyčka.

Strach ze švýcarského scénáře

Minimální dopad mají intervence na ty, co obchodují jenom v eurech, jako například hutní Arcelormittal Ostrava. Jihomoravským firmám Minerva Boskovice a strojírna Královopolská intervence moc nepomohly, spíše naopak. „Sice jsme exportní firma, ale máme dohodnuty ceny v korunách s hlavním odběratelem a nákup nám zůstal v eurech,“ řekl generální ředitel výrobce šicích strojů Minerva Boskovice František Hrda.

Královopolská, která je také silně proexportní firmou, měla zase zajištěné kurzové riziko dopředu. Ve výsledku tak firma podle předsedkyně dozorčí rady Hany Halasové na změně tratila a kvůli oslabení koruny je stále v hlubokém minusu.

ČNB slibuje intervence držet nejméně do poloviny příštího roku. Exportéři předpokládají, že po opuštění intervenčního režimu začne koruna posilovat. Věří přitom, že ČNB bude při opuštění intervencí konat tak, aby nenastal švýcarský scénář ze začátku letošního roku. Tehdy švýcarská centrální banka náhle přestala bránit posilování franku a ten prudce posílil až o 30 procent. Posilování koruny ročně o 2,5 až tři procenta by podle místopředsedy Asociace exportérů Otto Daňka měla každá zdravá firma umět zvládnout.

,