Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Podpora zelené energie měla klesat rychleji, zasáhli však poslanci

  15:42aktualizováno  15:42
Zákon o podpoře obnovitelných zdrojů energie v původní, vládou schválené podobě, počítal s možností každoročně snižovat výkupní ceny elektřiny o deset procent. Pozměňovací návrhy sociálnědemokratických poslanců Ivy Šedivé a Břetislava Petra ale zmenšily prostor pro takové snižování na polovinu.

Solární elektrárna na poli u Výšovic na Prostějovsku. | foto: Luděk Peřina, MAFRA

Vyplývá to z materiálů Poslanecké sněmovny, na které upozornila agentura ČTK. Toto ustanovení přispělo k zachování vysokých výkupních cen elektřiny, které vedly v roce 2010 k takzvanému solárnímu boomu.

Návrh zákona předložila do Poslanecké sněmovny tehdejší koaliční vláda ČSSD, KDU-ČSL a US-DEU v listopadu 2003. Rozhodující pozměňující návrhy padly při jednání na počátku roku 2005. Poslankyně Šedivá tenkrát dokonce navrhovala, aby se výkupní ceny energie z obnovitelných zdrojů mohly meziročně snižovat nanejvýš o dvě procenta, tuto verzi ale poslanci odmítli.

ODS byla ve Sněmovně proti, Klaus zákon nepodepsal

Sněmovna zákon schválila velkou většinou. Pro zákon jako celek hlasovali téměř všichni poslanci tehdejší koalice, podpořili ho mimo jiné i dnešní předseda Asociace krajů ČR Michal Hašek (ČSSD) a současný ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09, dříve KDU-ČSL). Pro návrh hlasovala také velká část komunistických poslanců, naopak ze zástupců ODS zákon nepodpořil nikdo.

Solární boom v Česku

Boom solárních elektráren nastal v Česku v roce 2010. Od ledna 2011, kdy stát výrazně snížil garantované výkupní ceny pro nově připojené velké zdroje nad 100 kilowattů z 12 150 korun na 5 500 korun za megawatthodinu, zájem velkých investorů o výstavbu nových zdrojů opadl.

Nově instalovaných solárních panelů přesto nadále přibývá a ERÚ loni řešil rekordní počet žádostí o udělení licence, kterých na úřad dorazilo přes 10 tisíc. Většina z nich ale byly panely na střechách rodinných domů, které do sítě přispívají jen malým výkonem.

Senát následně návrh schválil, když pro něj hlasovali senátoři ze všech politických stran. Prezident Václav Klaus zákon nepodepsal, nevyužil ale ani svého práva vetovat normu. Ta tak vyšla v květnu 2005 ve Sbírce zákonů.

Výkupní ceny elektřiny z obnovitelných zdrojů dlouhodobě kritizují zástupci českého průmyslu, podle kterých podpora těchto zdrojů příliš zdražuje konečnou cenu elektřiny a snižuje konkurenceschopnost českých podniků. Lidé nyní v ceně elektřiny platí za obnovitelné zdroje 583 korun za megawatthodinu. Kromě toho stát letos odvádí z rozpočtu na podporu obnovitelných zdrojů 11,7 miliardy korun.

Předsedkyně Energetického regulačního úřadu (ERÚ) Alena Vitásková tento týden uvedla, že bývalí pracovníci úřadu v minulosti zřejmě nastavovali výkupní ceny elektřiny z fotovoltaických zdrojů nad rámec stanovený zákonem (více čtěte zde).

Podotkla také, že zpočátku úřad nevyužíval možnost meziročně snižovat výkupní ceny. Podle Vitáskové mohlo takové jednání způsobit škodu za desítky miliard korun. ERÚ k podezření o možném nezákonném jednání dospěl na základě auditů, které hodnotily fungování úřadu před nástupem Vitáskové.

Nečas: Je trestuhodné, že se nezasáhlo dříve

ERÚ kvůli zjištění dal podnět státnímu zastupitelství, aby prošetřilo, zda nebyla zneužita pravomoc úřední osoby. Podnět směřuje na neznámého pachatele. Úřad dnes také oznámil, že "nebude poskytovat další informace ani podklady, které byly předány orgánům činným v trestném řízení".

Premiér Petr Nečas (ODS) v reakci na informaci ERÚ v úterý uvedl, že chce s ministry financí a průmyslu a s Vitáskovou hledat způsoby, jak utlumit vliv deformovaných cen elektřiny z obnovitelných zdrojů na celkové ceny elektrické energie.

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.