Podvodníci ukradli rekordní sumy peněz

  • 8
Podvodníci se zdokonalují a získávají větší balíky peněz. Škody z hospodářských zločinů vzrostly dvaapůlkrát. O devíti z deseti případů policisté nevědí. Podvodníci jsou v tuzemské ekonomice čím dál chytřejší a začínají okrádat své obchodní partnery, stát či klienty o stále větší sumy. Škody z hospodářské kriminality, kterou prošetřili policisté, totiž za loňský rok dosáhly 50,8 miliardy korun.

To je podle Úřadu vyšetřování Policie ČR téměř dvaapůlkrát více než před rokem, ačkoliv počet zjištěných trestných činů loni asi o 12 procent poklesl.

"Trend čím dál více promyšlenější hospodářské kriminality sledujeme i letos," uvedl vedoucí odboru hospodářské kriminality úřadu vyšetřování Pavel Hájek. Zjištěné škody jsou podle Hájka navíc asi jen desetinou toho, co se v ekonomice odehraje ve skutečnosti.

Omezilo by zavedení majetkových přiznání podvody?
HLASUJTE ZDE!

K podobnému závěru došla poslední studie poradenské firmy PricewaterhouseCoopers o hospodářské kriminalitě u nás, v níž více než tři čtvrtiny firem uvedly, že neohlásí žádný nebo méně než polovinu zjištěných případů v jejich společnosti.

Za loňským růstem škod v ekonomice stojí podle zprávy vyšetřovatelů především velké případy, jako bylo odhalení podvodů s dokumentárními akreditivy v Komerční bance, spojených s firmou B.C.L. podnikatele Baraka Alona, jenž tento ústav dle jeho vedení připravil o 8 miliard korun. Pokračovalo tunelování kampeliček a k šetření se dostal rozsáhlý podvod v Moravia bance.

"Snižuje se podíl primitivních podvodů, nastupují složité případy. Nepoctiví podnikatelé se spojují, najímají si špičkové poradce a advokáty," upozorňuje Hájek. 

Mizí miliardy, vrací se miliony
Policie přiznává, že peníze, které zmizí různou formou ekonomické kriminality z firem a od jednotlivců, se nedaří vracet. Loni se podle zprávy vyšetřovatelů podařilo získat zpět jen 60 milionů korun.

"Základní problém je, že i když se pachatel dostane k soudu a je mu trestný čin prokázán, většinou nemá na svou osobu napsán žádný majetek a poškozený se tak nemůže nijak finančně zahojit," upozorňuje šéf vyšetřovatelů hospodářské kriminality republikového úřadu vyšetřování Pavel Hájek.

Vyšetřovatelé přitom považují za základní nutnost pro zlepšení výsledků boje proti ekonomické kriminalitě povinnost občanů podávat majetková přiznání při určitém příjmu, prokázat původ majetku, ale i povinnost pro podnikatele mít registrační pokladny pro účtování prodeje.

"Jsem přesvědčen, že majetková přiznání by většině občanů prospěla, protože my bychom získali možnost alespoň v některých případech vrátit jejich odcizené peníze. Neříkám, že jsou majetková přiznání samospasitelná, ale je to odrazový můstek, jak se dostat na finance bossů organizovaného zločinu," domnívá se Hájek.

Zákon o majetkových přiznáních, která by měli podávat jednou za tři roky občané s majetkem nad deset milionů korun, nyní posuzuje Poslanecká sněmovna. Pravicoví poslanci jsou nicméně proti jeho přijetí, především kvůli dalšímu ohrožení soukromí lidí.

"Jediný prospěch by měli soudní znalci, u nichž by si lidé museli nechat ocenit nemovitosti," uvedl poslanec Ivan Pilip. Největší škody mezi prošetřovanými případy ekonomické kriminality spadaly loni do kategorie porušování povinnosti při správě cizího majetku. Stále větší podíl také mají podvody, celní a daňové úniky.

V nejbližších letech pak lze očekávat posilování hospodářské kriminality v penzijních fondech, při obchodech s finančními deriváty a burzovními komoditami, ze strany správců konkursních podstat a likvidátorů a trestnou činnost na internetu.