Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Matné nevzhledné kamínky. Banky kvůli nim přišly o 20 miliard Kč

  14:41aktualizováno  14:41
Malé, matné a překvapivě nezajímavé. Tak vypadají smaragdy a rubíny, které tuzemské banky v 90. letech střežily ve svých sejfech jako drahocenný poklad a půjčovaly na ně stamiliony. Na přeceněných drahokamech prodělaly tehdy zhruba 20 miliard korun. "Nechtěl bych je ani zadarmo," říká o nich gemolog Radek Hanus dnes.

V Praze byly v úterý poprvé vystaveny drahé kameny, které hrály hlavní roli v bankovních podvodech z devadesátých let minulého století.

Na své odhalení čekaly v expozici drahých kamenů Mineralia. Když byly dva kufříky, ve kterých ležely, otevřeny, projelo sálem zklamání. Namísto krásných lesklých drahokamů, ze kterých přechází zrak, ležela v kufrech hromada drobných nezajímavých kamínků, kterými by šlo třeba vystlat domácí akvárium či je položit pro zpestření obýváku do květináče.

Tuzemské finanční domy si však tyto na první pohled nezajímavé "perličky" v devadesátých letech velmi cenily. V bankovních trezorech je jako zástavu na půjčky poskytoval v letech 1991 až 1994 skoro každý ústav v zemi a byl za ně ochoten poskytovat až stamilionové úvěry. Stačil mu na to posudek znalce, který takto vysoko rubíny a smaragdy tehdy ocenil.

Drahokamy v trezorech byly několikanásobně nadhodnocené

Na to, že je jejich poklad téměř bezcenný, přišly banky až poté, co jim firmy či lidé nespláceli úvěry a ony se snažily drahé kameny prodat. Zjistily, že to nejde, a musely špatné půjčky odepsat.

"Kameny, jež dnes vystavujeme, jsme si půjčili od člověka, který je koupil od konkurzního správce jedné banky. Tehdy na ně byly poskytnuty úvěry za 400 milionů korun. Dnes by každý z nich měl hodnotu zhruba 100 Kč, což je cena opracování kamene, takže celkem by vyšly asi na sto tisíc korun. Já bych za to však takovouto částku nedal," řekl na tiskové konferenci ředitel Mineralie Marian Gajda.

Fotogalerie

Podle experta na minerály Radka Hanuse byly kameny ukryté v trezorech bank skutečné smaragdy a rubíny, nejednalo se tedy o padělky, problém byl však v jejich kvalitě.

"Tyto kameny jsou mimořádně nekvalitní a mimořádně ošklivé. Chybí jim lesk, nesplňují požadavky na barvu, mají žilky, které vzácný drahokam mít nesmí," vyjmenoval základní vady bankovních drahokamů gemolog.

Vzácný kámen musí podle něj vzniknout v přírodě, musí být na první pohled hezký, má se lesknout, musí být průzračný, dostatečně tvrdý a pěkně barevný. Pokud je matný a chybí mu čirost, měl by podle něj i laik poznat, že velkou hodnotu nemá.

Pro důkladnější posouzení by se však laik měl obrátit na znalce, a to lépe na více než jednoho, nebo na renomovanou gemologickou laboratoř. Ty se nacházejí v Německu, Rakousku či ve Spojených státech. V Česku má posuzování drahých kamenů na starosti úřad na Generálním ředitelství cel. Soukromě ho poskytuje například Česká gemologická laboratoř.

Podvody s drahokamy

K podvodům s drahokamy docházelo na začátku devadesátých let, kdy tuzemské banky v letech 1991 až 1994 ochotně poskytovaly úvěry na přeceněné drahokamy. Drahé kameny přivezli do Česka obchodníci z Německa. Domluvili se s českými firmami, že jim je prodají za určitou cenu, a když na ně od bank získají vyšší úvěr (který nebudou splácet), podělí se následně o rozdíl nákupní ceny kamenů a poskytnuté půjčky.

Banky si smaragdy a rubíny braly do zástavy ochotně. Věřily, že mají vysokou hodnotu. Opíraly se o znalecký posudek, který pro ně vypracovali čeští znalci minerálů. Ti se opírali o posudek zahraniční firmy, který jen přeložili do češtiny, protože smaragdy a rubíny neuměli tehdy sami ocenit, protože s nimi neměli zkušenosti. Posudek byl však několikanásobně nadhodnocen.

Policie začala případy šetřit až ke konci devadesátých let. Banky totiž s oznámením váhaly. Že se jedná o podvod, na to přišly až poté, co jim klienti nespláceli úvěry. Do té doby nemohly kvůli bankovnímu tajemství policii požádat, aby prověřila, zda se o podvod nejedná.

Nakonec nebyl nikdo pravomocně odsouzen. Znalec se hájil tím, že kameny neoceňoval, pouze překládal zahraniční odhad. Tato argumentace stačila na to, že nebyl odsouzen. Banky se moc touto ostudou nechlubily, podle bývalého bankéře IPB Jana Rezka však měly ve svých sejfech kameny téměř všechny. Celkem přišly zhruba o 20 miliard korun.







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.