Nelegální transakce spočívaly v tom, že banky poskytovaly milionové úvěry a jako zástavu braly nadhodnocené drahokamy, jejichž skutečná hodnota byla až desetinásobně nižší.
Finanční ústavy odmítají komentovat jakékoli informace o škodách, které jim takto vznikly.
Žádná z bank dodnes nepřiznala, že má v sejfech bezcenné kameny. "O tom se u nás moc nemluví," řekl před časem Jan Rezek z IPB. Z policejního vyšetřování přitom již před rokem vyplynulo, že se to týká prakticky všech finančních ústavů v zemi.
Oficiálně to nyní potvrdil i Bašta: "Vím, že to postihlo téměř všechny bankovní ústavy, jeden čas to byl velmi rozšířený způsob jištění úvěrů." Na přeceněné drahokamy - většinou safíry, rubíny či smaragdy ze zemí bývalého Sovětského svazu - poskytovaly banky úvěry hlavně v letech 1991 až 1994.
Bankéři se přitom spolehli na falešné znalecké posudky - které vypracovával okruh stále stejných znalců -, aniž si kameny nechali sami ocenit. Až časem finanční ústavy zjistily, že místo kolekcí drahých nerostů mají v sejfech "bezcenné kamínky". Výjimkou nebyly ani případy, kdy podnikatelé úspěšně vydávali nekvalitní nerosty za diamanty a brilianty.
Firmy, jež dávaly kameny do zástavy, navíc půjčky vesměs nesplatily. Tyto podvody se později podepsaly například na pádu plzeňské Kreditní banky.
POLICIE ZASÁHLA AŽ PŘED DVĚMA LETY
Policie dlouho nemohla proti podvodníkům s drahokamy zasáhnout, protože banky tyto případy nehlásily. "Ocitly se tehdy v bludném kruhu. Nemohly nám oznámit své důvodné podezření o podvodu, protože by tím porušily bankovní tajemství, což nesměly. My jsme proto zase nemohli žádat státního zástupce, aby zprostil banky mlčenlivosti, abychom mohli zjišťovat v bankovních domech okolnosti případu," vysvětlil Jan Šula, který řídil ekonomickou kontrarozvědku v době, kdy se rozsáhlými podvody s kameny zabývala.
Razii, při níž bylo zatčeno kolem třiceti lidí, kriminalisté podnikli až před dvěma lety. Tehdy policie pozatýkala soudní znalce, bývalé armádní důstojníky, policisty i bankovní úředníky. "Proces ale ještě nebyl žádný," podotkl ministr Bašta.
Vyšetřování ukázalo, že na nelegálních transakcích se podílely i osoby spojené s nyní již neexistující severočeskou firmou Ikona Frýdlant. Ta jako jedna z prvních v republice s podvody s přeceněnými nerosty v republice začínala. Její zástavy nadhodnocoval vždy stejný znalec, na základě jehož posudků braly drahokamy i banky na Slovensku.
Po zatčení prvních osob ministerstvo vnitra oznámilo, že tyto podvody mají rysy klasického organizovaného zločinu. Tehdejší policejní odhady škod se pohybovaly kolem jedenácti miliard korun.
PODVODŮM BY MĚL BRÁNIT NOVÝ ÚŘAD
Ministr Bašta proto hodlá vládě do měsíce navrhnout, aby vytvořila zcela nový úřad - takzvanou gemologickou laboratoř - v němž by si každá banka mohla nechat ohodnotit drahokamy, které si chce vzít do zástavy za úvěry. "Gemologická laboratoř by měla vykonávat podobnou práci jako puncovní úřad a měla by to být státní instituce. Po technické stránce už to máme připravené," uvedl ministr.
Zatím není jasné, zda bude laboratoř zcela samostatným úřadem, nebo bude spadat pod některé ministerstvo. "V úvahu by připadalo ministerstvo průmyslu a obchodu nebo ministerstvo financí," dodal Bašta.
Představitelé finančních ústavů se ministrově aktivitě nebrání, upozorňují však, že hlavní boom těchto podvodů dávno pominul a dnes už berou drahé kameny do zástavy jen v naprosto ojedinělých případech. "Je to opravdu zcela, zcela výjimečné. Ale samozřejmě vítáme, pokud se spektrum míst, která mohou v této oblasti přinést kvalifikovaný posudek, dál rozšíří," řekl mluvčí Komerční banky Ivo Polišenský.
Stejně tak Jan Rezek z IPB tvrdí: "Zástava ve formě drahých kamenů je jedno z krajních řešení. Po negativních zkušenostech z minulosti jsou drahé kameny v českých bankách v oblasti úvěrových obchodů na černé listině." Námitky, že laboratoř měla fungovat už dávno, ministr Bašta uznává. Je však přesvědčen, že svůj smysl má i do budoucna: "Domnívám si, že banky už se poučily. Nicméně škody z těchto podvodů dosáhly podle hrubých odhadů dvaceti miliard korun a to nebezpečí bude hrozit i do budoucna. Je to záležitost, kdy jsou banky velmi závislé na posudcích znalců, a bylo by proto dobré, kdyby se posuzování ceny drahých kamenů sjednotilo a mělo oporu ve státní instituci."
