Registrační pokladny mohou podle zástupců velkých zaměstnavatelů přinést rozpočtu desítky miliard korun. "Nyní je recese, ale v době prosperity by to mohlo být třicet až čtyřicet miliard korun," říká Zdeněk Juračka, prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu, který je zároveň předsedou Svazu českých a moravských spotřebních družstev COOP.
Odhad si podle něj svaz udělal na vzorku 70 nejmenších prodejen, které jsou součástí sítě COOP a jsou plátci DPH. Svaz spočítal jejich tržby a porovnal je s daňovou výtěžností ostatních srovnatelných obchodů, které plátci DPH nejsou. Vyšlo mu, že ostatní prodejny odvádějí zhruba jen 30 procent toho, co by měly. Registrační pokladny, které evidují všechny tržby, by podle Juračky mohly pomoci zvýšit daňovou výtěžnost až na devadesát procent, což dělá dohromady přínos až uváděných 40 miliard Kč.
Docent ekonomie Národohospodářské fakulty a člen poradního orgánu vlády NERV Jiří Schwarz s pozitivním dopadem na ekonomiku sice souhlasí, ale velký přínos očekávat podle něj nelze. "Kdyby si najednou živnostníci museli hromadně koupit registrační pokladny, bylo by to uměle vyvolané jednorázové prorůstové opatření. Daňový výběr by se také mohl zvýšit, ale výrazná očekávání bych neměl, o desítkách miliard velmi pochybuji," říká Schwarz.
Pokladny zaplatí živnostníci
Nápad velkých podniků, kteří příjmy registrovat musí, však podle něj velmi zatíží drobné živnostníky. "Vůči nim je to velmi necitlivé. Od vlády je tak pochopitelné, že do toho nechce jít, protože ztráta voličských hlasů by byla citelná," konstatuje člen NERV.
Podobně se na věc dívá i hlavní ekonom Unicredit Bank Czech Republic Pavel Sobíšek. Pokladny podle něj sice mohou zahradit jeden z kanálů, jímž uniká státu výběr DPH. Zkušenosti zemí, které toto opatření zavedly, však jednoznačné nejsou. Kupříkladu na Slovensku nebylo prokázáno, že by zavedení zvýšilo daňové příjmy. "Proti nejistému příjmu státu ovšem stojí jistý jednorázový výdaj živnostníků, kteří by museli registrační pokladny za tisíce korun pořídit," upozorňuje Sobíšek.
Daňové úniky podle něj nejvíc vadí velkým obchodníkům, kteří se cítí konkurenčně znevýhodněni proti drobným živnostníkům, u nichž je krácení daně častějším jevem. "Zřejmě proto vznikl tlak v tripartitě na vládu, aby registrační pokladny zavedla. Ovšem zavést takové opatření znamená spolehlivě naštvat desetitisíce potenciálních voličů, což žádná vláda před volbami nechce," dodává ekonom.
Podnikatelé, kteří daně neplatí, trápí i malé živnostníky
Martin Lobotka, analytik České spořitelny, vidí pozitiva registračních pokladen hlavně v tom, že zprůhlední obchodní transakce a přispějí tak k lepšímu podnikatelskému prostředí. Právě tomuto vlivu dává přednost i hlavní ekonom Komerční banky Jan Vejmělek.
"Vyjádření (zaměstnavatelů o potřebě zavést registrační pokladny - pozn.red) chápu jako významný signál, že poctiví podnikatelé již nechtějí doplácet na černé pasažéry. Ve výsledku totiž chybějící daně od každého, kdo se dani vyhýbá, musí být vybrány od ostatních. A samozřejmě, že pak daňová zátěž poctivých podnikatelů roste a v mezinárodním pohledu může vést až k nižší konkurenceschopnosti."
Z vyjádření menších podnikatelů, kteří by náklady na zavedení pokladen museli platit, vyplývá, že nerovné podmínky ohledně výběru daní trápí i je. Do koupě pokladen jsou totiž ochotni aspoň částečně jít. "Podporujeme zavedení registračních pokladen, ale jen u vybraných oborů, kde se ví, že dochází k daňovým únikům, což je například pohostinství," říká šéfka Asociace malých a středních podniků ČR Eva Svobodová.
Plošné zavedení pokladen však podle ní nyní nepřichází v úvahu, protože malí živnostníci jsou už teď zavaleni dalšími povinnostmi. Pro další diskusi je podle ní třeba také znát přesnou studii nákladů pro podnikatelský sektor a výnosů pro státní pokladnu.
"Já bych byla proti tomu, abychom si všichni museli pokladny pořídit. Pro mě je to velký náklad. Navíc nevěřím tomu, že se podaří výběr daní výrazně zvýšit, protože kdo je platit nechce, tak si najde cestu, jak povinnost obejít," dodává Květoslava Němcová, která v dejvickém obchodě prodává potraviny přes dvacet let.
