Alespoň to s lehkou nadsázkou tvrdí vedoucí Centra pro poruchy spánku a biorytmů při Fakultní nemocnici v Hradci Králové lékař Petr Smolík.
Mrhání denním světlem
Podle něj by šéfové měli být ke svým podřízeným shovívaví zvláště v těchto dnech, kdy se změnil čas. Někteří lidé se totiž s umělým zásahem do svých biologických hodinek budou vyrovnávat i několik týdnů.
"V roce 1907 londýnského stavitele Williama Willeta, který tehdy vydal leták Mrhání denním světlem a který je pokládán za inspirátora časových posunů, otázka jejich škodlivosti patrně netrápila. Dnes je ale vědecky prokázáno, že umělý posun času působí na lidi velmi nepříznivě," říká Smolík.
Nejvíc trpí ti, kteří nejsou proti změnám odolní. "Nevadí to jen minimu lidí, většina se s novým rytmem vyrovná tak do čtrnácti dnů. Vždyť je známo, že když přeletíme časová pásma, naše hormonální rytmy se se změnou vyrovnají za jedenáct až patnáct dní," tvrdí odborník.
Únava a stres
Přesto si mnozí myslí, že posunuté hodinové ručičky jsou jen zanedbatelným problémem.
"V pondělí ráno děti nijak zvlášť nezívaly. Myslím, že změny času snášejí dobře," míní učitelka Jana Kovalčuková z hradecké Základní školy Habrmanova. Podle odborníka může mít ale násilné předělávání denního rytmu dosti závažné následky.
"Někdo je jen unaven. Každý člověk má ale nějaký orgán, který začne selhávat ze stresu jako první. Ženy třeba začne bolet hlava nebo se jim začnou stahovat vejcovody, což může vést i k neplodnosti. Muži třeba mohou trpět bolestmi žaludku. V dnešním poblázněném světě jsou všichni lidé stresovaní a jedna hodina spánku může být tou poslední kapkou k začátku vážných potíží," říká Smolík.
Jedním dechem dodává, že příkrý pohled a zvednuté obočí šéfa na pozdně příchozího podřízeného s kruhy pod očima rozhodně proto není na místě.
"Každý člověk je jinak geneticky vybaven, někteří lidé jsou ranní ptáčata. Právě ti většinou křičí, že kdo nevstává brzy, je lenoch. Druhým typem jsou noční ptáci. Když si 'sovy' mohou ráno spánek dopřát, je to v pořádku, žijí zdravě. Když se ale musí přemáhat a spánek přerušovat ještě o hodinu dřív než obvykle, jsou na tom zle," vysvětluje specialista na spánkovou hygienu.
Pohovky v pracovně
V řadě podniků v kraji musí být zaměstnanci být už před půl šestou hodinou ranní. Zatímco v Čechách se doby ranního nástupu do práce za poslední léta nijak zvlášť neposouvaly, v zahraničí lidé vstávají později. Podle lékaře by lidé měli odpočívat i v práci hlavně po obědě.
"Každý člověk má dva vrcholy ospalosti, první mezi 13. a 15. hodinou a druhý mezi 22. a půlnocí. To jsou také doby, kdy je podle křivek nehodovosti nejvíc karambolů na silnicích," říká Smolík.
"Naši zaměstnanci mají možnost oddechu v kuřárně či oddechové místnosti, denně mají na regeneraci vyhrazenou půlhodinu," říká vedoucí personálního oddělení Marcela Honzejková z královédvorské textilky Tiba.
"Němci rozvíjejí spánkovou medicínu v pěti stovkách speciálních laboratoří, do pracoven prosadili například pohovky. Vřele jejich rozšíření doporučuji i u nás," radí lékař.
Harmonie organismu
Německý pokrok ale není žádným objevem Ameriky. "Historie a archeologie nás učí, že úcta k harmonii lidského organismu a vesmírného časoprostoru byla u starších vysoce vyspělých civilizací téměř bez výjimky podstatně vyšší než dnes. Staří Egypťané v Africe, Keltové v Evropě, Mayové na Americkém kontinentě nebo Číňané v Asii kdysi řídili začátky svých obřadů z observatoří a pohyby hvězd, slunce a měsíce pro ně byly posvátné," vypráví lékař.
Naše sebevědomá civilizace se podle Smolíka sice může pochlubit patrně největší spotřebou energie v historii lidstva, ale pravděpodobně také nejpestřejším hazardem při pokusech o manipulaci přirozeným prostředím. "Mnohdy se tak děje pod záminkou úspory energie, kterou tolik hýříme," je přesvědčen lékař.
