V Česku umře ročně přibližně 110 tisíc lidí a pozůstalí za jejich pohřby utratí zhruba 1,6 miliardy korun. Ještě před třemi lety umíralo o několik tisíc lidí více, v oboru se tehdy točila miliarda. Pohřební služby mají však i přes skoro padesátiprocentní nárůst tržeb stejné zisky jako před lety. Většina peněz, které utrží navíc, jde totiž zpět do nákladů.
"Lidé na pohřbech čím dál častěji šetří," řekl předseda Sdružení pohřebnictví Julius Mlčoch.
Pozůstalí podle něj často pořídí všechny základní doplňky, třeba parte, hudbu i květiny, drží se ale spodní cenové hranice. Často také volí pohřby bez obřadu, které jsou zhruba za poloviční cenu.
"U lidí je hodně rozšířená představa, že investice do vypravení důstojného pohřbu se jim nevyplatí. Na rozdíl třeba od dovolené v ní nevidí žádný pozitivní prožitek,“ řekl před měsícem pro MF DNES Mlčoch.
Hrubý zisk pohřebních služeb tvoří zhruba patnáct až dvacet procent z tržeb. Při sto pohřbech je to sedmnáct až třiadvacet tisíc korun měsíčně. "Pokud má ale služba sto pohřbů za rok, může být ráda," uvedl šéf sdružení.
V pohřebnictví působí v Česku 450 firem se čtyřmi tisíci zaměstnanci.
Vláda ruší pohřebné, mohou na to doplatit obecní pokladny
Až doposud měl každý, kdo vypravoval pohřeb, nárok na státní příspěvek ve výši pěti tisíc korun. Ten však vláda ve svém návrhu reforem prakticky zrušila, aby ušetřila zhruba 430 milionů korun, a přispěla tím ke snížení deficitu veřejných financí. - více zde
To může podle některých odborníků vést k tomu, že přibude takzvaných sociálních pohřbů. Ty se dělají v případech, že do čtyř dnů od úmrtí pohřeb nikdo nevypraví, napsala v dubnu po zveřejnění reforem MF DNES.
