Terčem kritiky je investiční životní pojištění, které kombinuje krytí rizik se spořením. Klienti jsou rozčarovaní, když po letech zjistí, že na smlouvě je naspořeno daleko méně peněz, než očekávali. Pojišťovny potvrzují, že podobné stížnosti řeší, některé mluví o jednotkách, jiné přiznávají desítky stížností.
Jeden takový případ řešil i Lukáš Kaplan z projektu poradnaposkozeneho.cz. Pojišťovna už vrátila jeho klientům přes sto tisíc korun. Manželé, kteří si nepřáli uvést příjmení, ale redakce jej zná, si chtěli spořit peníze na důchod.
Sami se na finančním trhu neorientují, proto se obrátili na finančního poradce ze společnosti OVB. Ten jim doporučil uzavřít zároveň tři různá investiční životní pojištění. „Prakticky všechno šlo na investice, na rizika jen minimální částky,“ vysvětluje Kaplan.
Pět rad, jak se nenechat nachytat1. Nespořte s pojištěním Nevěřte slibům „o takovém lepším spoření“. Investiční životní pojištění, které kombinuje krytí rizik s tvorbou úspor, je moderní, ale není pro každého. Poradci jej často nabízejí, protože za něj mají lukrativní odměnu. Když už, je třeba jej vhodně nastavit a na investici dávat jen nutné minimum peněz. 2. Potřebujete vůbec pojištění? Zamyslete se nad nejčernějšími scénáři, které se vám mohou stát (smrt, dlouhodobá nemoc, úraz s trvalými následky) a zvažte, kdo by finančně utrpěl. Živíte rodinu? Pojistěte se i na smrt. Pokud na vašem příjmu není nikdo závislý (jen vy), pojistěte se hlavně na riziko úrazu či invalidity. 3. Nové pojištění není nutně lepší Nabízí vám někdo nové skvělé pojištění, které musíte nutně mít místo toho původního? Slepě mu nevěřte. Zrušením starého pojištění můžete přijít o dost peněz, zvlášť když jste si na něm i spořili. Chtějte (ideálně číselně) doložit, zda výhody nové pojistky převáží minusy ze zrušení té staré. 4. Poradce vyberte pečlivě Než vám finanční poradce něco doporučí, musí znát vaše příjmy, výdaje, rodinnou situaci, plány apod. Ty analyzuje a ideálně doporučí několik variant řešení. Nepodepisujte žádnou smlouvu hned na první schůzce. Mezi elitní poradce například patří 133 držitelů certifikace EFA. 5. Ne každý je váš ochránce Pokud chcete nechat prověřit svou pojistku, o firmě, která vás chce ve sporu s pojišťovnou zastupovat, si nejdřív něco zjistěte. ČNB též doporučuje věnovat pozornost podmínkám smlouvy s takovou firmou. Někdy totiž můžete přijít o další peníze, aniž dosáhnete slíbeného odškodnění. |
Takový postup Česká národní banka, která pojistný trh kontroluje, považuje za tzv. misselling, nekalou praktiku v pojišťovnictví.
„Typickým případem může být sjednání investičního životního pojištění s významně potlačenou rizikovou složkou v případě, kdy zájemce má v prvé řadě zájem spořit část prostředků v určitém časovém období, nikoliv je investovat dlouhodobě bez záruky návratnosti,“ vysvětlila mluvčí centrální banky Kateřina Bartůšková. S tím, že investiční životní pojištění prodávají poradci jako spoření, se podle ní banka setkává často.
Příběh manželů tím však nekončil. Po dvou letech „spoření“ přešel jejich poradce do pojišťovny Allianz a prodal jim další dvě pojištění. „Je to synovec mé kamarádky, důvěřovali jsme mu,“ vysvětluje klientka, proč s manželem podrobně nezkoumali, co vlastně podepisují.
Později však přišlo velké rozčarování. Když manželé zjistili, že na účtech mají naprosté minimum z toho, co tam poslali. Finanční poradce jim „zapomněl“ říct, že dvě stě tisíc z plateb za první dva roky skončilo jako provize u něj a OVB. Za nové smlouvy u Allianz zaplatili klienti na provizi dalších skoro 60 tisíc korun.
Manželé se obrátili na odborníky z poradnaposkozeneho.cz. Ti zjistili, že kdyby pojištění byla správně nastavena, náklady klientů by se snížily skoro o 155 tisíc korun.
Právnímu zástupci manželů se podařilo dohodnout zatím s jednou z pojišťoven, že klientům vrátí podstatnou část zaplaceného pojistného, čímž podle Kaplana nepřímo uznala nekalé jednání svého zástupce. Celkově klienti dostali zpátky přes sto tisíc korun a nyní usilují o uhrazení celé částky u zbývajících pojišťoven.
Finančního poradce, který tyto pojistky prodal, se redakci nepodařilo kontaktovat ani v brněnské pobočce Allianz, kde působí, ani na mobilu. Společnosti OVB a Allianz se ke konkrétnímu případu nevyjádřily s odkazem na mlčenlivost.
Podobných případů bude zřejmě přibývat. Podle Kaplana za to může hlavně snaha poradců získat co největší provizi a zároveň složité nabídky pojišťoven.
Arbitr řeší životní pojištění teprve rok a půl
Produkt investičního životního pojištění sice není zdaleka nový, ale teprve nedávno dostali lidé do rukou v boji proti nesprávnému postupu pojišťoven nebo jejich prodejců mocnou zbraň. Od konce roku 2013 totiž může spory ze životního pojištění řešit finanční arbitr, čehož využily různé firmy, které spotřebitele ve sporech zastupují. Samozřejmě k nelibosti pojišťoven.
„Některé účelově zřízené společnosti se snaží svůj podnikatelský záměr, který spočívá v inkasování odměn od spotřebitelů za prověření jejich pojistných smluv a v nabídce zastupování ve sporech vedených proti finančním institucím u finančního arbitra, zastřešit jinak vítaným a veřejně prospěšným cílem ,ochrany spotřebitele‘,“ podotkla mluvčí České asociace pojišťoven (ČAP) Marcela Kotyrová.
A byznys je to opravdu zajímavý. „Pokud budeme za poškození chápat situaci, kdy mě někdo uvede v omyl a sjedná mi smlouvu se skrytými poplatky, o kterých mě zástupce pojišťovny neinformoval, pak počet poškozených dosahuje minimálně řádu statisíců, možná i milionů,“ míní Vít Kalvoda, ředitel poradny Finemon.
„Těchto smluv je na trhu obrovské množství. Jedná se jistě o statisíce, spíše miliony,“ přidává se se svým odhadem šéf finančních poradců Partners Petr Borkovec. „Bohužel je v mnoha případech škoda již promlčená,“ dodává však Kalvoda.
Například firma SOS Consulting, která spory ohledně životního pojištění řeší, dle tvrzení svého obchodního ředitele Jiřího Filly pomohla již desítkám lidí vrátit zpět téměř 20 milionů korun. „Spory se v součtu vedou řádově o desítky milionů korun a zatím neevidujeme žádný prohraný spor,“ doplnil Filla.
Pojišťovny se bojí laviny žádostí
Lidé žádají o pomoc nejčastěji proto, že je překvapí rozdíl mezi tím, co na pojištění poslali, a částkou, která tam zůstala. Někteří vůbec netušili, že jsou s pojištěním spojené nějaké poplatky, nebo měli za to, že jsou velmi nízké. Případně očekávali nereálně vysoký výnos z investiční složky pojištění, která měla poplatky kompenzovat.
Podle Kalvody se však pojišťovny brání tím, že spotřebitel podepsal, že všemu rozumí.
„K rozčarování klientů a potažmo sporům dochází především kvůli nepochopení produktů životního pojištění. Hlavním účelem je totiž krytí pojistných rizik,“ hájí pozici pojišťovacích domů právník NN Životní pojišťovny Peter Truska. Ne všechny smlouvy jsou však primárně na krytí rizik nastavené, některé jsou „víc na spoření“.
Pojišťovny každé stížnosti nevyhoví, proto řada sporů končí u finančního arbitra či soudu. „Paradoxně naši klienti dosáhli plnění, jen když se na pojišťovnu obrátili jakoby sami a bez detailní analýzy. Jinak se pojišťovny zřejmě obávají, že protistranou jsme my a že by se na ně v důsledku strhla lavina žádostí o odškodnění,“ domnívá se Kalvoda.
Rady odborníků, kteří lidem ve sporech s pojišťovnami pomáhají, nejsou samozřejmě zadarmo. Klienti zpravidla platí nějaké procento z vymožené částky.
