Podle Ústavního soudu však povinnost plné náhrady plyne ze zákona o podnikání v cestovním ruchu.
„Minimální limity sjednaného pojištění mají jen globálně eliminovat podhodnocování rizik při uzavírání pojistných smluv, kdy při sjednávání pojištění zpravidla není zřejmé, v jakém objemu budou zájezdy v příslušném roce prodány,“ uvedl soudce Jan Filip.
V konkrétním případě měl klient vyjet na dovolenou s cestovní kanceláří I. Parkam Holidays. Zájezd se ale neuskutečnil, kancelář skončila v konkurzu. Klient pak od pojišťovny dostal 13 788 korun, přestože plná cena zájezdu byla téměř o deset tisíc korun vyšší - 23 384 korun.
Rozdíl mezi oběma částkami klientovi následně přiznal Obvodní soud pro Prahu 2. Dospěl k závěru, že pokud se kancelář dostane do úpadku, je nutné vrátit zákazníkovi plnou cenu zájezdu. Opačný výklad podle obvodního soudu postrádá jakékoli logické odůvodnění. Generali pojišťovna ovšem pokládá ojedinělý verdikt za průlom do principů pojišťovnictví.
