Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Rukojmími cestovek se po krachu místo turistů stávají pojišťovny

  19:04aktualizováno  19:04
Kdo má určit, na kolik se cestovní kancelář pojistí proti krachu? Pojišťovna, nebo sama cestovka? A co když peníze z pojištění nestačí na odškodnění všech turistů, kteří si u zkrachovalé cestovky koupili zájezd? Má na to doplatit klient, který nedostane všechny peníze za zájezd, na který už nestihl kvůli krachu odjet?

Ilustrační foto. | foto: Laucala Island Resort

Cestovní kanceláře se musí povinně pojišťovat pro případ svého úpadku. Peníze z pojištění pak dostanou klienti, kteří si zaplatili zájezd, ale kvůli krachu už neodjeli. Částka, na kterou se některé cestovky pojišťují, ale nemusí stačit na vyplacení všech poškozených.

Nedávno přišel zlom. Rozruch mezi pojišťovnami, cestovkami a turisty způsobil dva týdny starý verdikt Ústavního soudu, který řekl, že pojišťovny by měly vyplácet v případě krachu cestovní kanceláře plnou cenu neuskutečněného zájezdu. Rozhodoval v případu Generali Pojišťovny, která pojistila zkrachovalou cestovku Parkam Holidays.

Rozhodnutí Ústavního soudu vítají cestovní kanceláře, pojišťovnám se samozřejmě nelíbí. „Soud svým výrokem zasáhl do základních principů pojišťovnictví,“ míní mluvčí České podnikatelské pojišťovny Renata Čapková. „V souladu s platnou legislativní úpravou je pojišťovna oprávněna vyplatit pojistné plnění pouze do výše pojistné částky sjednané cestovní kanceláří.“ doplnila.

Soud pojišťovnám de facto nařídil vyplácet peníze, na které cestovky nebyly pojištěny. Ty pak případně musejí vymáhat v insolvenčním řízení. Pokud na ně něco zbude. „Ústavní soud pojišťovnu nutí poskytnout službu, která u ní nebyla objednána, s jejímž plněním pojišťovna nepočítala a za kterou ji nikdo nezaplatil,“ argumentuje mluvčí České asociace pojišťoven (ČAP) Marcela Kotyrová.

Na trhu už se tak objevují hlasy, že některé pojišťovny mohou přestat tento typ pojištění nabízet, protože je pro ně příliš rizikové. „Je pravděpodobné, že pro takto nastavený produkt neseženou ani potřebné zajištění,“ míní Kotyrová. Tedy že na tomto pojištění s nimi nebude chtít spolupracovat žádná zajišťovna (což jsou fakticky pojišťovny pojišťoven). Už teď toto pojištění nabízí na tuzemském trhu pouze šest asi ze čtyřiceti pojišťoven.

Navíc by se pojišťovna mohla dostat do sporu s Českou národní bankou. Zákon o pojišťovnictví, nad jehož dodržováním centrální banka bdí, totiž po pojišťovnách vyžaduje respektovat určitá pravidla stability a udržení solventnosti. A ručení za rizika, která nejsou ohraničena žádnou částkou, se s těmito pravidly rozhodně neslučuje.

Kdo nese větší riziko?

Cestovní kanceláře tvrdí, že je odpovědností pojišťovny vyžádat si podklady potřebné ke stanovení odpovídajících pojistných částek.

„CK musí předkládat pojišťovně nejen při uzavírání smlouvy, ale i kdykoliv v průběhu pojištění všechny doklady související s pojištěním zájezdů, které si pojišťovna vyžádá. Je tedy věcí pojišťovny, aby si vyžádala doklady v rozsahu a termínu potřebném pro nastavení adekvátních pojistných limitů. Ve většině případů úpadku CK byly limity nastaveny adekvátně a pojišťovny plnily v plné výši,“ říká mluvčí Asociace cestovních kanceláří Jan Papež.

Záleží ale samozřejmě na tom, zda se pojišťovna o zvýšeném riziku vůbec dozví, zda má nastavený nějaký systém pravidelného překládání výkazů. „Pokud například CK, která minulý rok organizovala zájezdy autobusem do Chorvatska, začne letos organizovat letecké zájezdy, měla by o tom svoji pojišťovnu informovat, to samé pokud dojde k výraznému nárůstu klientů,“ tvrdí marketingový ředitel CK Exim Tours.

„Je rovněž problém, když se pojišťuje pouze část tržeb, konkrétně tržby za zájezdy, ale tržby za jednotlivé služby (letenky, samostatné ubytování apod.) nejsou předmětem pojištění,“ doplnil Vlastimil Divoký, manažer marketingu a komunikace ERV Evropské pojišťovny.

Má ale cestovka dostatečnou motivaci pojišťovnu o vývoji svého byznysu informovat? Pokud soud tvrdí, že pojišťovna má klienty při krachu odškodnit v plné výši, může být cestovní kanceláři do určité míry jedno, zda bude mít pojištění nastavené v odpovídající výši. Navíc větší pojistné částky rovná se dražší pojištění. Dnes tedy dost záleží i na serióznosti cestovní kanceláře.

Klienti by měli vždy sledovat, jestli má organizátor zájezdu aktuální pojištění. Ověřit si to mohou na webových stránkách dotyčné pojišťovny. Klienti, kteří mají tu smůlu a koupí si zájezd u krachující cestovky, mají šanci domoct se svých peněz i v případě, že jim pojišťovna nevyplatí vše. Ovšem musí peníze vymáhat soudně, a to včas, než se jejich nárok promlčí.

Pomůže nový zákon

Na cestě je ovšem novela zákona, která upravuje podnikání cestovek a upřesňuje povinnosti cestovních kanceláří i pojišťoven. Situace by se tak mohla zlepšit. „Dle novely bude mít nově cestovní kancelář povinnost předávat pojišťovně měsíční reporty o prodejích zájezdů,“ informovala Kateřina Petříčková, výkonná ředitelka Asociace českých cestovních kanceláří a agentur. Pojišťovny tak budou mít aktuální obraz o kondici cestovek a budou tak moct upravovat parametry pojištění.

Novinkou je také možnost si zvolit bankovní záruku. „Peníze klientům by se vyplácely z bankovní záruky. Tu může CK získat nejen složením kauce, ale i ručením majetkem atp. jako u každé bankovní záruky,“ vysvětluje Papež.

Návrh prošel druhým čtením v Poslanecké sněmovně a podle mluvčího Ministerstva pro místní rozvoj Viléma Frčka by měl zákon začít platit od ledna příštího roku.

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.