Spojení Unicredita a HVB byla jednou z největších bankovních událostí minulého roku. Záměrem vedení bylo posílit zejména pozici ve střední a východní Evropě. V Česku Italové vlastní například Živnostenskou banku.
"Velikost (nově vzniklé) banky v regionu střední a východní Evropy bude oproti nejbližšímu konkurentovi téměř dvojnásobná," napsal tehdy ve zprávě klientům analytik investiční banky Merrill Lynch&Co. Stuart Graham.
Právě z velikosti finančního ústavu má ale polská vláda obavy. Spojením ty totiž vznikl největší bankovní ústav v Polsku a to by podle vlády mohlo mít dopady na hospodářskou soutěž a zaměstnanost.
Podle vlády tato transakce navíc porušuje dohodu z roku 1999, kterou UniCredito podepsala při privatizaci polské bankovní dvojky Pekao. V této smlouvě se Italové zavázali, že v Polsku další banky kupovat nebudou. UniCredito porušení dohody popírá a minulý týden už zahájila kroky k výkupu akcií BPH od zbylých akcionářů, jako by již akcie BPH od HVB převzala.
Proto se chce polský kabinet sejít přímo se zástupci komise svůj pohled osvětlit.
"Chceme předložit náš pohled na věc přímo Bruselu," citoval list nejmenovaného vládního úředníka. Do pondělí přitom měla Varšava odpovědět na dopis, v němž komise žádá vysvětlení, proč Polsko fúzi blokuje.
Analytici uvádějí, že polská část fúze tvoří páteř celé transakce mezi UniCredito a HVB. Polské Pekao a BPH se na aktivech UniCredita ve střední a východní Evropě podílejí asi 40 procenty. Větší než tyto banky je v Polsku již jen státem kontrolovaná Bank PKO.