V rozhovoru pro polský list Rzeczpospolita to opatrně připustil ministr financí Jacek Rostowski. "To předpokládám," odpověděl Rostowski na dotaz listu, zda by Polsko mohlo být v ERM-2 v roce 2013.
O faktickém přijetí eura ale nechtěl spekulovat a zdůraznil, že s ohledem na problémy eurozóny není jistý ani avizovaný vstup do ERM-2. "Vzhledem k problémům, s nimiž se nyní eurozóna potýká, je dnes těžké specifikovat konkrétní datum (přijetí eura)," dodal ministr.
To česká vláda Petra Nečase už má s eurem jasno: zavedením jednotné měny se během svého funkčního období, které končí v roce 2014, zabývat nebude. Premiér začátkem prosince uvedl, že o společné měně má smysl uvažovat až tehdy, kdy její přijetí bude pro Česko jednoznačně výhodné.
Eurozóna se rozdrobí, předpovídají ekonomové
To se ale o současné situaci eurozóny říct nedá. Země platící eurem trápí obří deficity států jako Řecko či Irsko, na jejichž zachraňování musí ze svých rozpočtů přispívat všichni ostatní členové měnové unie. Proto zaznívají čím dál častěji hlasy, že eurozóna v současné podobě nepřežije.
Například ekonomové ze společnosti Centre for Economics and Business Research (CEBR) dávají přežití eurozóny ve stávajícím složení jen dvacetiprocentní šanci (více čtěte zde). Základní teze ekonomů spočívá v tom, že buď z eurozóny dobrovolně vystoupí Německo, které už nebude ochotno zachraňovat slabší členy, anebo ti nejslabší, jako je Řecko či Portugalsko, budou muset odejít nedobrovolně.
Eurem platí z 27 států Evropské unie pouze šestnáct zemí. Jako poslední do eurozóny na začátku roku 2009 vstoupilo Slovenska, od ledna 2011 její řady rozšíří Estonsko.
