"Hutě jsou mrtvé, většina ze 650 zaměstnanců čeká doma v nejistotě," říká šéf místních odborů Stanislav Tomášek. "Zatím dostávají mzdu, občas se zpožděním, ale dostávají." Podle jeho slov je jedinou šancí prodej společnosti serióznímu majiteli. "Se současným vlastníkem, Železárnami Hrádek, totiž prosperita pořád nepřichází." Jak na tom ocelárny skutečně jsou? To ví přesně jen jejich majitel Zdeněk Zemek, který jinak vlastní dalších 54 firem se zhruba sedmnácti tisíci zaměstnanci.
V minulém roce Poldi vykázala ztrátu 200 milionů korun. "Loni hutě fungovaly většinu roku, za první letošní půlrok však pouze jeden a půl měsíce," říká Stanislav Tomášek. "Proto lze očekávat ještě větší propad." Podle dostupných informací činí závazky celého Zemkova impéria vůči bankám pět miliard korun, při konsolidovaném obratu dvacet miliard korun. Poldovku ovšem její majitel stále nehodlá prodat.
Že jsou na tom ocelárny opravdu špatně svědčí skutečnost, že kvůli zastavenému přísunu energií nefunguje ani nakládka výrobků. Již hotové produkty se tedy nemůžou dostat k zákazníkům - to znamená, že klienti budou hledat spolehlivé dodavatele jinde a Poldi je bez budoucnosti.
"Těžko vinit z neúspěchu jen Zemka, kolaps souvisí s dlouhodobou privatizační politikou uplatňovanou v Poldi," míní ocelář Miloslav Helcl, který se po patnácti letech práce v hutích ohlíží po jiném zaměstnání. "V továrně se už devět let tuneluje, byla tady dokonce firma, která uřezala přečnívající části traverz na budovách a prodala je do šrotu," říká.
Podle jeho slov zůstaly na výrobních halách jen ty stavební díly, bez kterých by objekty spadly.
V minulém roce Poldi vykázala ztrátu 200 milionů korun. "Loni hutě fungovaly většinu roku, za první letošní půlrok však pouze jeden a půl měsíce," říká Stanislav Tomášek. "Proto lze očekávat ještě větší propad." Podle dostupných informací činí závazky celého Zemkova impéria vůči bankám pět miliard korun, při konsolidovaném obratu dvacet miliard korun. Poldovku ovšem její majitel stále nehodlá prodat.
Že jsou na tom ocelárny opravdu špatně svědčí skutečnost, že kvůli zastavenému přísunu energií nefunguje ani nakládka výrobků. Již hotové produkty se tedy nemůžou dostat k zákazníkům - to znamená, že klienti budou hledat spolehlivé dodavatele jinde a Poldi je bez budoucnosti.
"Těžko vinit z neúspěchu jen Zemka, kolaps souvisí s dlouhodobou privatizační politikou uplatňovanou v Poldi," míní ocelář Miloslav Helcl, který se po patnácti letech práce v hutích ohlíží po jiném zaměstnání. "V továrně se už devět let tuneluje, byla tady dokonce firma, která uřezala přečnívající části traverz na budovách a prodala je do šrotu," říká.
Podle jeho slov zůstaly na výrobních halách jen ty stavební díly, bez kterých by objekty spadly.
