Ředitelství silnic a dálnic zastavuje kvůli nedostatku peněz a vysoké ceně požadované některými majiteli pozemků přípravu několika důležitých silnic.
Na výkupy pozemků totiž nemá peníze a navíc čeká, až projde novela vyvlastňovacího zákona, která by měla státu výrazně snížit ceny za pozemky pro budoucí silnice. "Nehodláme platit za pole cenu jako za stavební parcely v centru města," vysvětlil šéf ŘSD René Poruba.
Zastavená je tak například příprava nového obchvatu Frýdku-Místku. "Dostali jsme se tam do situace, kdy by jen výkup pozemků stál více než samotná silnice," popisuje Poruba. Podle něj jsou požadavky majitelů pozemků zhruba desetkrát vyšší, než jsou tabulkové ceny požadovaných parcel. ŘSD tak učinilo nezvyklý krok: samo napadlo vyvlastňovací řízení, které iniciovalo. "Nezbylo nám nic jiného, jinak bychom se mohli dostat do situace, že budeme muset zaplatit neúměrné množství peněz," dodal Poruba.
Pozemky na stavbu dálnic předem skupují spekulanti
Frýdecko-místecký případ je ale jen jedním z mnoha. Pozemkoví spekulanti už dříve nakoupili zatím nepříliš atraktivní plochy v místech, kde by měla v budoucnu vést nová silnice. Podle Jiřího Švorce z ŘSD je typickou ukázkou takových nákupů budoucí trasa Pražského okruhu přes Běchovice. "Šedesát procent nákladů na celou stavbu tvoří výkupy pozemků," podotkl Švorc.
Není přitom snadné zjistit, kdo pozemky ve skutečnosti vlastní. V řadě případů jde o akciové společnosti se zahraničními majiteli se sídlem například na Kypru. Kvůli neprůhledné vlastnické struktuře tak nelze vyloučit, že by majiteli pozemků mohli být lidé obeznámení s budoucími plány stavitelů dálnic.
Snadnější výkup pozemků má zajistit novela vyvlastňovacího zákona. Ministerstvo dopravy chce hlavně oddělit vyvlastňování od dohadování o ceně pozemků, jako je to běžné v zahraničí. V okamžiku vyvlastnění by se už mohlo stavět bez ohledu na soudní spor o cenu pozemků.
Jenže přípravy zákona drhnou. Podle Jana Dvořáka z ministerstva pro místní rozvoj je projednávání ve vládě přerušené do konce ledna. Důvodem je nastavení samotné výše náhrady, o níž teď jednají ekonomičtí ministři.
Pro někoho je zemědělská půda víc než jen pole
"Vláda totiž požaduje zohlednit i nemajetkovou újmu, kterou může utrpět například člověk, který vlastní nemovitosti po celé generace, a představují pro něj tak i něco víc než jen hmotný statek," uvedl Dvořák, podle něhož bude konkrétní návrh připraven ještě tento týden. Jde především o zamezení podobným problémům, jako měl stát například s farmářkou Ludmilou Havránkovou.
Ta je však spíše ojedinělým příkladem - většina majitelů pozemků v atraktivních lokalitách je rozhodně nedrží kvůli zemědělské výrobě. Ministerstvo si od novely slibuje vedle snazšího získávání pozemků také zásadní zlevnění výstavby nových silnic. Až dosud se totiž musí stát přizpůsobit při výkupu znaleckému posudku, který si objednává majitel pozemku.
Znalci ale často pozemek ocení, jako by se z běžné zemědělské půdy měla stát parcela pro stavbu obchodního centra ve středu města. Podle nových pravidel se bude platit podle toho, jak byl pozemek využíván: za pole se tedy bude platit jako za pole.
Za rychlé jednání by majitel dostal bonus v podobě dvojnásobné ceny. Majitelé zemědělské půdy tak mohou zapomenout, že by se pozemky pro dálnice prodávaly za takové ceny jako dosud.
