Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Milionový kruhový objezd v Bransouzích je zbytečný luxus, říká expert

  18:50aktualizováno  18:50
Křižovatku v Bransouzích, malé vsi o 250 obyvatelích na Vysočině, přebudoval kraj na kruhový objezd, a to i s osvětleným přechodem. Podle policejního experta Pavla Roudenského nebyl z pohledu bezpečnosti k milionové investici důvod. Za pět let se tam stalo jen pět lehkých nehod.

Často prázdný kruh stojí v Bransouzích na pomezí Jihlavska a Třebíčska, kde žije asi 250 obyvatel. Je to jediná vesnice v širokém okolí, která má kruhový objezd. | foto: Petr Lemberk, MAFRA

Dopravní inženýr třebíčského policejního dopravního inspektorátu Pavel Roudenský vítá kruhové objezdy jako prostředek ke zklidnění dopravy. Ten, který kraj vybudoval na pomezí Třebíčska a Jihlavska, tedy v jeho rajonu, považuje za zbytečnou investicí. Opravy by si podle něj více zasloužily jiné křižovatky v kraji. 

Jak se k přestavbě kruhové křižovatky vyjádřila policie?
Ten problém křižovatky řešil můj předchůdce, to už je delší dobu, čtyři roky zpátky. Nicméně v době, kdy se kruhový objezd zprovozňoval, jsem už na místě byl, takže vím, o co se jedná. Určitě stavbu kruhového objezdu neiniciovala policie z hlediska toho, že by křižovatka byla špatná a bylo tam více nehod. My bychom přestavbu křižovatky iniciovali, pokud by byla vyhodnocená jako rizikové místo s velkým počtem dopravních nehod. Tak to v tomto případě určitě není.

Fotogalerie

Podle statistik nehodovosti bylo na křižovatce od začátku roku 2007 do konce roku 2012, tedy za pět let, jen pět dopravních nehod.
Ano, to s vámi souhlasím. Z tohoto pohledu nebyl důvod křižovatku rekonstruovat. Nicméně, pokud o to někdo požádal a na těch správných místech na to slyšeli, tak my jako policie jsme s tím problém neměli. My jsme se vyjádřili z hlediska bezpečnosti, jestli je navržená varianta možná, víc do projektu zasáhnout nemůžeme.

Víte o podobné křižovatce, která by si kvůli nehodovosti přestavbu na kruhový objezd zasloužila?
Určitě. Největší problém jsou náměstíčka v menších obcích, tam jsou obrovská prostranství, kde je situace nepřehledná a nehody se tam v podstatě opakují stále jedny a ty samé. Nicméně řešení by tam bylo velice obtížné.

Můžete uvést konkrétní příklad?
V Jemnici je křižovatka u náměstí, kde se opakují stále ty stejné nehody. Nevyhovují tam rozhledy, řešení se našlo v rámci studie, ale nejsou na to peníze.

Tam se také jako v Bransouzích střetávají silnice ve správě kraje?
Ano, jsou to silnice druhé třídy. Tam se řešení dotýká i záboru pozemků, což je také problém.

Vraťme se do Bransouz. Je tam z vašeho pohledu kruhový objezd i s osvětleným přechodem správným řešením?
Nasvětlený přechod pro chodce je dnes standard, měl by být tam, kde je skutečně třeba. V malých obcích, kde lidé přecházejí málo, a když, tak stejně nejkratší možnou trasou, je osvětlený přechod absolutně zbytečný. Nicméně pokud si ho tam prosadili a chtěli ho tam za každou cenu, opět tomu nejsme schopni zabránit. Podle mého názoru by tam být nemusel.

A okružní křižovatka?
Z hlediska bezpečnosti, průjezdnosti, funkčnosti je v pořádku, žádný problém tam nemáme. Z pohledu dopravního inženýra okružní křižovatky vítám, protože to je prvek, který přispívá ke zvýšení bezpečnosti na komunikacích.

A váš osobní názor?
Pokud vám mám odpovědět sám za sebe, považoval bych něco takového na Bransouze za poměrně velký luxus. Určitě jsou daleko významnější křižovatky, které by stály za rekonstrukci.

Z pohledu dopravního experta by tedy stačily levnější úpravy?
Určitě, situace by se dala vyřešit jiným, levnějším způsobem.







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.