Dva z nich, Josef Sedlák a Pavel Hejkal, jsou v čele ČEZ dodnes. Měli porušit pravidla hospodářského styku a hrozí jim až několikaleté vězení.
Čtvrtý obviněný, bývalý šéf Temelína František Hezoučký, už v ČEZ nepracuje. Podle policejního rady, který šetření vedl, spáchali manažeři trestný čin tím, že obešli zákon o zadávání veřejných zakázek.
Ten ukládá státu a určeným firmám, mezi nimi i ČEZ, vypisovat veřejné obchodní soutěže na zakázky dražší než 12 milionů korun. Na stavbu nového sídla však ČEZ tendr nevypsal.
Místo toho si vybral firmu ABMichle, která patřila společnosti Hochtief VSB. Ta už totiž měla hotový projekt na kancelářskou budovu i vydané stavební povolení. ČEZ do AB Michle kapitálově vstoupil.
"Jsme přesvědčeni, že jsme žádný zákon neporušili ani neobešli. Je to celé nesmysl," reagoval Jaroslav Míl. "Je to pro mě nová informace, tehdy jsem v ČEZ nebyl," řekl k obvinění manažerů polostátní firmy šéf FNM a člen dozorčí rady ČEZ Jan Juchelka.
ČEZ podle Míla potřeboval nové sídlo rychle aměl na něj jasné požadavky, mimo jiné, aby bylo v Praze 4 a existoval již projekt. "Našli jsme celkem tři firmy, naše podmínky splňoval a byl jasně nejlevnější Hochtief, tedy jeho dcera AB Michle," uvedl ředitel sekce správy majetku ČEZ Jaroslav Lang.
ČEZ se po dohodě s Hochtiefem stal zhruba čtyřicetiprocentním společníkem AB Michle, pak vkládal do základního jmění firmy další peníze a celou ji ovládl. Když byl dům hotov, ČEZ jej od své dcery koupil za 632,4 milionu korun. Transakci už zkoumal antimonopolní úřad a došel k závěru, že zákon porušen nebyl.
První vyšetřovatel, který se případem zabýval, jej také odložil. Státní zástupkyně Dagmar Máchová však potvrdila, že případ nechala prošetřit znovu. "Závěry antimonopolního úřadu nejsou pro šetření rozhodující," dodala.
