Jako se to stalo nám, když jsme s redaktorem České televize a anglicky mluvící dívkou vyrazili na nákup českých granátů. V pražské turistické zóně jsou jich plné obchody. Alespoň se nám to podle pohledu na plné výklady a záplavy nápisů Czech Garnet nebo Bohemia Jewellery zdálo.
InfografikaVýsledky testu šperků najdete zde |
Jak to dopadlo? V pěti obchodech nám vysvětlili, že přání naší cizinky "zlatý prstýnek nebo náušnice s větším kamínkem z českého granátu“ je nesplnitelné. "Ty velké nejsou české granáty, ale almandiny," řekli nám třeba v klenotnickém domě Lapis Diamond v Jeremiášově ulici, kde jsme si mimochodem připadali tak trochu jak u Tiffanyho v New Yorku.
Zachovali se tedy správně. České granáty se od těch dalších liší hlavně velikostí a barvou.
"Very Czech garnets"
V dalších pěti obchodech to však bylo jinak. Všude se v podstatě opakoval stejný scénář. "Ano, jsou to pravé české granáty, tyhle jsou,very Czech‘,“ ujistili nás i cizinku. Když jsme mezi mnoha šperky začali vybírat, už nás nepustili. "Dáme vám slevu deset procent," někde se naše rozhodování snažili podpořit i třicetiprocentní slevou.
Nutno říct, že jsme byli pro prodavače snadné sousto. Hned na začátku jsme totiž prohlásili, že granátům nerozumíme a rádi si necháme poradit. Víme jen, že chceme české granáty, aby si přítelkyně odvezla pěkný suvenýr z Čech.
Vysvětlili nám, proč jsou některé kamínky malé a jiné velké: "Všechno jsou to české granáty, ty malé jsou tradiční, ty velké moderní.“ Naše mladá cizinka byla nadšená právě z těch větších, tak si nakonec vybrala: dvoje náušnice a dva prsteny ve zlatě a jeden přívěsek ve stříbře. Zaplatili jsme 18 190 korun.
Co jsme vlastně nakoupili?
"To nevypadá na české granáty, takhle velké kameny se vyskytují skutečně jen výjimečně, a navíc tady vidím cizí puncy a ty na českých granátech být nemůžou," prohlásil soudní znalec Tomáš Řidkošil z Turnova, když jsme mu granátové šperky ukázali. Na konečný verdikt jsme si však museli ještě týden počkat. Aby mohl vydat jednoznačný závěr, musel je podrobit důkladné expertize.
Ta jeho první dojem potvrdila. Ani jeden z pěti šperků nebyl z českých granátů. Podle punců výrobce také bylo zřejmé, že nebyly zhotoveny v Česku. "Tyto čtyři jsou granáty, ale ne české. Je to rhodolit, levnější druh granátu, který se těží po tunách,“ řekl odborník na drahé kameny o náušnicích a prstenech. "Cena tohoto kamene je v řádech desítek korun,“ prohlásil o kameni z náušnic.
Místo drahokamu sklo
Pátý vzorek nám připravil skutečný šok. "Veškerá měření bez jakékoliv pochybnosti prokázala, že se jedná o sklo," stálo v soudním posudku. Takže žádný drahý kámen, ba dokonce ani levný kámen, nýbrž obyčejná bižuterie. Za dvanáct stovek bychom jí v jiném obchodě dostali plný kufr.
"Když je za český granát vydáváno sklo, tak je to určitě klamání spotřebitele, ale může se jednat i o trestný čin podvodu,“ říká advokát Jan Válek.
"Prodejce vám prodává jako cenný kámen něco, co ve skutečnosti cenným kamenem není. A pokud to ví, tak se dopouští podvodu, protože chce získat neoprávněný majetkový prospěch.“ Falešné tedy musely být i certifikáty pravosti, které jsme dostali ve dvou obchodech spolu s účtenkou.
Jaký je v tom rozdíl?
"Český granát, to není jen pyrop, jak ho nazývají mineralogové, ale je to i značka kvality,“ vysvětluje Tomáš Řidkošil. "Je daleko odolnější než ostatní granáty a větší odolnost je u drahých kamenů vždycky důležitá. Když kámen vybrousím a vsadím do šperku, tak chci, aby tam vydržel ne jednu, ale několik generací.“
Vyzbrojeni těmito informacemi jsme si vyzkoušeli reklamaci. Se šperky jsme se vrátili opět do všech pěti obchodů, abychom se dožadovali svých peněz. A opět se všude opakovaly v podstatě stejné scény.
Najednou prodavači věděli přesně, co jsou pravé české granáty: „Ty jsou přece menší, ale vy jste si vybrali velké.“ Nebo: „My jsme vám netvrdili, že je to český granát.“ Ve všech obchodech nám nabídli, abychom si vybrali výměnou jiný šperk, tentokrát ten pravý.
Jenže my jsme trvali na svém: "Chceme vrátit peníze, protože jste nám prodali něco jiného, než jsme chtěli.“ Získat zpět peníze se nám podařilo jen v jednom obchodě. Při nákupu jsme totiž udělali zásadní chybu - nenechali jsme si na účtenku napsat vysloveně „český granát“, všude figuroval výraz „granát“ a pečlivé označení ryzosti kovu.
"V reklamačním řízení máte v zásadě šanci uspět, pokud prokážete, že jste skutečně požadovali český granát a že jste za něj zaplatili peníze, které odpovídají českému granátu,“ vysvětluje advokát Válek. "Velkým důkazem je zejména účtenka. Proto byste si měli dát pozor na to, aby se na ní objevilo, že se jedná o český granát.“
