Podle průzkumu agentury Median pro MF DNES vyplývá, že psychologickou hranicí, při které by většina lidí raději nechala auta v garáži, je čtyřicet korun za litr.
Někteří odborníci říkají, že ani to by mnohé Čechy neodradilo od jízdy autem do práce nebo na chalupu. "Myslím si, že by většina lidí jezdila, i kdyby platili padesát korun za litr," říká šéf Sdružení automobilového průmyslu Antonín Šípek.
"Mnozí už ani jinak cestovat neumějí a auto je pro ně nepostradatelné." Polovina motoristů však podle průzkumu přiznává, že soukromé jízdy omezila už teď. "Dřív jsem jezdil do práce autem skoro každý den, teď jedu tak dvakrát týdně," řekl policejní úředník Petr Barták.
Cesta autobusem mu přitom zabere dvakrát více času než autem. Za hranici, kdy by auto začal využívat jen ve zcela nezbytných případech, považuje cenu 45 korun za litr.
Analytikové už dříve uváděli, že nečekají pokles průměrné ceny benzinu hluboko pod 32 korun za litr. Důvod je dlouho stejný: napjatá situace na Středním východě, kde se těží značná část světových zásob ropy. Rekord si v Česku benzin připsal loni v září, kdy se litr prodával za 33,76 koruny.
Cestou, jak ušetřit, je přestavba automobilu na plyn. Litr plynu stojí polovinu toho, co benzin – prodává se zhruba za patnáct korun. Plynový pohon má podle údajů Centrálního registru vozidel více než sto deset tisíc aut.
V průzkumu agentury Median uvedla třetina oslovených řidičů, že by uvažovala o přestavbě až v případě, že by benzin stál dlouhodobě více než třicet pět korun za litr.
Lidé nemají zájem ani o auta kombinující elektrický a klasický pohon, který šetří spotřebu benzinu. V Česku takzvaná hybridní auta nabízejí Toyota a Honda. "Loni se prodalo 53 aut Toyota a Lexus, za prvních sedm měsíců letošního roku 56," uvedla Kateřina Jouglíčková ze společnosti Toyota Motor Czech.
