S odvoláním na nejmenované zdroje to v pondělí napsal polský list Puls Biznesu.
Polsko, podobně jako v minulých letech Maďarsko a některé další postkomunistické země, se potýká s politicky citlivým problémem devizových hypoték, zejména ve švýcarských francích. Ty si lidé ke konci minulého desetiletí hromadně brali díky jejich mimořádně nízkým úrokům. Pak ale švýcarská měna prudce zpevnila, a dlužníci tak nyní musejí splácet ve zlotých sumu, která často vysoce překračuje tržní hodnotu jejich nemovitostí.
Půjčky ve švýcarských francích má přes půl milionu Poláků, takže jde o citlivý politický problém, který se před říjnovými volbami pokoušela řešit minulá liberální vláda. Nový prezident z konzervativního hnutí Právo a spravedlnost (PiS) počátkem roku předložil návrh, který načrtává obrysy převodu hypoték na zloté, ale kurz ani konkrétní náklady pro banky zatím neurčuje.
Stovky miliard korun
Podle úřadu pro regulaci finančního sektoru by mohl prezidentův plán stát banky asi 67 miliard zlotých (412 miliard korun), což by mohlo vést k bankovní krizi. Centrální banka předtím odhadla náklady zákona na 44 miliard zlotých. Návrh schválený loni před volbami Sejmem, nikoli už ale Senátem, by banky stál až 19 miliard zlotých.
Puls Biznesu s odvoláním na zdroje uvedl, že sdružení polských bank předložilo plán, podle něhož by se hypotéky převáděly na zloté pouze nejzadluženějším klientům. Převod by se uskutečnil při tržním kurzu a dlužníkům, jejichž splátky by po převodu překročily 70 procent příjmů, by náklady nad touto hranicí hradily banky. Bankovní sektor by to podle listu stálo jen asi 2,7 miliardy zlotých.
Prezidentův poradce Marek Dietl minulý týden agentuře Reuters řekl, že banky by měly dobrovolně nabídnout konverzi devizových hypoték při kurzu, na němž se dohodnou s klienty. Tím by prezident nemusel předkládat návrh na nucený převod při stanoveném kurzu.
